Když nový původce nemoci z rodiny koronavirů přeskočil na lidskou rasu, sám se s trochou nadsázky musel podivit, jak příhodné podmínky pro své šíření našel. Nemohly pro něj být lepší. Žádný člověk totiž nebyl schopen se viru bránit, mohl se netušen prohánět po ulicích, v dopravě i restauracích a pokaždé našel dostatek hostitelů. Nikdo totiž nebyl imunní.
Situace se ale poměrně rychle mění. Čím více lidí Sars-CoV-2 infikuje, tím se zároveň zmenšuje pole jeho působnosti. Imunitní systém stále většího množství lidí se s ním bude umět okamžitě a efektivně vypořádat. Pravděpodobně tak znovu neonemocní nebo alespoň ne tak rychle a nebudou virus dále roznášet. Přinejmenším v tento vývoj doufají vědci.
Jednoduchá matematika
Jednoduše řečeno, koronavirus bude čím dál tím více přeskakovat na lidi, jejichž imunitní systém ho okamžitě zlikviduje. V určité fázi pak virus nenajde dostatek obětí, které by mohl infikovat.
Podle odhadů předních světových odborníků může tento stav nastat ve chvíli, kdy bude 50 až 70 % populace imunní, tedy se předtím virem nakazí. Tato čísla se opírají o zjištění, že každý nakažený přenese koronavirus v průměru na dva až tři další lidi. Pokud ale budou dva ze tří lidí v jeho okolí imunní, dostane se virus do slepé uličky. Bude to začátek jeho konce. Tento fenomén se nazývá kolektivní nebo také stádní imunita. Vlastně nejde o nic jiného než o biologický vývoj.
V současné krizi se ale z čistě epidemiologické otázky stává politikum. Některé státy se totiž v boji s koronavirem rozhodly vsadit právě na kolektivní imunitu. Neznamená to nic jiného, než že se viru v určitých oblastech nebudou klást žádné překážky v šíření. Hlavní nizozemský virolog Jaap van Dissel se vyjádřil jasně: “Naším cílem je nechat virus kontrolovaně šířit mezi obyvatelstvem, které s ním bude mít jen malé problémy.” Hlavní vědecký poradce britského premiéra Patrick Vallace se nechal slyšet, že jeho země “potřebuje vybudovat stádní imunitu“.
Vysoce problematický experiment
Většina pozorovatelů v tom vidí přehlednou strategii. Lidé s nízkým rizikem těžkého průběhu nemoci Covid-19 by ji měli co možná nejrychleji prodělat a stát se tak imunními a tím i “bezpečnými” pro své okolí. V tomto čase pak bude chráněna nejohroženější skupina obyvatel, a to senioři nad 80 let, kteří by například v britském pojetí měli zůstat 4 měsíce v karanténě, což je samo o sobě obtížně představitelné.
Tento přístup má také atraktivní vedlejší produkt: poměrně málo zasaženou ekonomiku. Běžný život by totiž pokračoval dále, pouze s vyloučením nejstarší části obyvatelstva.
Jak ve Velké Británii, tak v Nizozemsku nicméně tyto plány narazily na velkou kritiku, a to zejména poté, co se do světa dostaly děsivé záběry z italských nemocnic, které jsou zoufale přetížené a nápor pacientů jednoduše nezvládají. Takové obrázky si ve své zemi nemůže dovolit žádný politik. V obou zemích tak byla zavedena alespoň střední opatření a z kolektivní imunity se stal vedlejší cíl.
Rozporuplné reakce z vědecké obce
Hlasitě se ozvali také vědci, kterým se myšlenka kolektivní imunity ve spojení s novým typem koronaviru příliš nezdála. Podle nich stále není jisté, zda po prodělaném Covidu-19 tělo získá imunitu. Také řada odborníků poukazovala na to, že pokud se viru otevřou stavidla, přílivová vlna zbourá zdravotní systém, který pak nebude schopen řešit ani jiné případy.
Na druhé straně ale zaznívají hlasy, že na kolektivní imunitě přeci jen něco je, a pokud nebude v dohledné době vyvinut spolehlivý lék, bude nás muset zachránit právě ona. Všechna aktuální karanténní opatření totiž koronavirus pouze brzdí. Jednou ale budou muset skončit, pokud nechceme zažít kolaps světového hospodářského systému. Pakliže proti němu lidé nebudou imunní, znamená to, že se epidemie rozjede na novo o pár týdnů či měsíců později.
Střední cesta
Většina států se tak dříve či později bude muset vydat střední cestou. Současná přísná nařízení je možné využít k vyztužení zdravotního systému. Například k zajištění dostatečného množství ochranných pomůcek a především ventilátorů, které potřebují lidé s nejtěžším průběhem nemoci. Pak bude možné opatření trochu zmírnit a korigovat zatížení zdravotníků. Získání imunity tak bude silně kontrolované s cílem maximálně zamezit ztrátám na životech.
Foto: Freepik
