Sobecké utěšování se, že koronavirus má vážné dopady především na starší část populace, podle všeho neplatí. Nové poznatky o nemoci Covid-19 ukazují, že kritický průběh může mít choroba i u výrazně mladších pacientů.
Druhá nejpostiženější skupina překvapuje
Zatímco se celá Evropa svým způsobem uklidňovala daty z Číny, které hovořily o tom, že koronavirová nákaza zabíjí prakticky výhradně lidi nad 70 let, nevěnovala se pozornost skutečným dopadům tohoto viru, který je stále velmi málo prozkoumaný a ještě může nepříjemně překvapit.
Vzhledem k tomu, že u dětí nemá Covid-19 takřka žádné příznaky a nejstarší část populace na něj naopak až v pětině případů umírá, dalo by se vycházet z toho, že nebezpečí stoupá lineárně spolu s věkem.
Nejnovější studie amerického Úřadu pro kontrolu nákaz a prevenci (CDC) to ale vyvracejí. Ta sice potvrzuje již známou věc, že nákaza ve starší populaci představuje velký problém. Na základě analýz amerických pacientů dospěl úřad k tomu, že nejvyšší riziko je u lidí starších 85 let.
Druhá nejvíce zasažená skupina – celých 38 % hospitalizovaných případů – jsou ale pacienti mladší 55 let. Z nich je potom 18 % ve věku od 45 do 55 let a celých 20 % ve věku od 20 do 44 let.
Nejsilnější generace
Naštěstí se ale potvrdilo, že nejmladší skupiny obyvatelstva jsou v bezpečí. Zpráva CDC říká, že z celého počtu hospitalizovaných připadá pouhé jedno procento na mladší 19 let. V tomto ohledu se zdá být koronavirus příznivější než například chřipka.
Z výše uvedeného však vyplývají špatné zprávy pro takzvané mileniály nebo Generaci Y, chcete-li. Pod těmito názvy se skrývají ročníky 1981 až 1996. Vážný průběh nemoci je totiž pozorován často také v této skupině, kterou můžeme pro větší jednoduchost vymezit 20 a 40 lety.
“Vidíme disproporčně vysoký počet koronavirové nákazy u generace takzvaných mileniálů, což je naše nejsilnější generace, jež má zajistit pokračování společnosti pro nejbližší dekády,” uvedla ve varovné zprávě Deborah Birxová, která koordinuje boj s koronavirem v rámci úřadu Bílého domu.
Nemoc může mít trvalé následky
Právě ve výše uvedených slovech je alespoň část klíče pro objasnění, proč koronavirus postihuje více právě tuto generaci a nikoliv třeba věkovou skupinu od 40 do 60 let. Důvodem je to, že v moderních společnostech, které jsou v USA nebo většině Evropy, tvoří právě mileniálové nejpočetnější část obyvatelstva. Zároveň jsou společensky nejaktivnější jak v pracovním, tak soukromém životě. Penetrace nákazy koronavirem je tak v této věkové skupině logicky vysoká a část případů se podle všeho vyvine kriticky.
Zda jsou ale mileniálové na nemoc Covid-19 opravdu náchylnější než ostatní skupiny s výjimkou té nejstarší, budou muset ukázat podrobnější studie, které srovnají počty nakažených podle věku na základě vážnosti případů.
Jedno ale víme už teď: kromě dětí si před koronavirem nemůže být jist takřka nikdo. Nemoc by tak v žádném případě neměla být podceňována.
V celém tom šrumu kolem epidemie se navíc ztrácí další důležitá zpráva. A to, že Covid-19 může v tělech pacientů, kteří se uzdraví, napáchat značné škody, jež mohou být dokonce trvalé. Jde zejména o jizvy na plicích či zmenšení srdečního svalu.
Foto: Freepik
