Česká republika okamžitě po zavlečení koronaviru na naše území zavedla silná restriktivní opatření. Ta získala vládě potřebný čas na konsolidaci všeho potřebného. V zásadě ale sama o sobě nebyla kdovíjak náročná. Uzavřít zemi a omezit svobody občanů není složité. Jenže při tom trpí velké segmenty hospodářství.
Řízená epidemie
Zdaleka už nejde jen o pohostinství a turistický ruch. Samotný premiér Babiš přiznal, že ho překvapilo, když výrobu přerušily všechny automobilky v zemi. Vzhledem k tomu, že je Česko na automobilovém průmyslu závislé, je to extrémně špatná zpráva.
Také proto se začal v hlavách členů Ústředního krizového štábu rodit plán, jak se s koronavirem utkat, ale nezastavit u toho definitivně ekonomický motor.
“Naší výhodou je, že jsme díky karanténním opatřením získali čas připravit se, až tu bude pandemie s plnou silou. Jsme schopni ji řídit a opatření budeme kombinovat, abychom při pandemii byli schopni žít a zároveň nedopustili přetížení kapacity zdravotnického systému,“ nastínil plán hlavní epidemiolog a zároveň šéf krizového štábu Roman Prymula.
Jisté je jedno: epidemii už se v České republice s největší pravděpodobností zastavit nepodaří. Může se ale podařit její řízení tak, aby napáchala co nejméně škod, a to jak zdravotních, tak ekonomických.
Inteligentní karanténa
Velké naděje jsou v tomto ohledu vkládány do takzvané inteligentní karantény. Ta vychází z detailního mapování kontaktů nakažených, a to na základě elektronické analýzy, ať už z dat mobilních operátorů nebo bankovních domů. Pacienti tak budou velmi podrobně trasováni s cílem zjistit maximální množství možných přenosů. Kontakty potom budou okamžitě testovány. V tomto má pomoci také armáda.
Přestože se může zdát, že nakažených nepřibývá tolik jako v jiných zemích, epidemiologové varují, že hlavní vlna nás teprve čeká. Problémem jsou především ti, kdo koronavirus přenáší, aniž by o tom věděli. Podle odborníků může být takových lidí momentálně více než dva tisíce.
Naprosto zásadní součástí inteligentní karantény je také zvýšená ochrana seniorů. Právě oni patří k nejohroženějším skupinám a nutno dodat, že v první fázi se jejich ochrana příliš nepodařila. Koronavirus se dostal do několika domovů pro seniory a řádil zde dle předpokladů. Výsledkem je několik desítek nakažených a bohužel také pár úmrtí.
Nemocniční systém je připraven
S určitým šířením nákazy se počítá také v rámci strategie řízené epidemie. Důležité je, že se podařilo zmapovat kapacity nemocniční sítě, která aktuálně hlásí přibližně 1600 volných lůžek intenzivní péče. Pokud bychom vycházeli z předpokladu, že přibližně 10 % pacientů s nemocí Covid-19 skončí v nemocnicích, znamená to, že kapacity na své limity narazí kolem 15 000 nakažených. Výhodou je, že nákaza se rozprostře v čase, takže ani toto číslo celkových případů by zdravotní systém nemělo ohrozit. Průběžně se totiž bude dařit pacienty uzdravovat.
„Často slyšíme, že vyspělé země mají vyšší počty lůžek intenzivní péče. Není to tak. Česko vychází lépe než Německo, z tohoto pohledu jsme na špici Evropské unie. Kapacity umělé plicní ventilace jsou také dobré, je jich 2080 bez započítání ventilátorů z dětských jednotek intenzivní péče a neonatologie. Technická dostupnost je tedy ještě podstatně vyšší,“ uvedl Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. V Německu je k dispozici 33,7 lůžka intenzivní péče na 100 000 obyvatel, zatímco v České republice tato hodnota dosahuje 52,4 lůžek.
Už začátkem týdne se začne inteligentní karanténa testovat v rámci Jihomoravského kraje. Po Velikonocích by pak měla být rozšířena na celou Českou republiku. Co je na tom všem možná nejdůležitější? Zároveň s ní totiž pravděpodobně dojde k pozvolnému odstraňování zákazů prodeje a omezování společenského života. Ekonomika by se tak opět mohla alespoň trochu nadechnout a lidé z nejistých oborů získat naději.
Šéf Ústředního krizového štábu Prymula však jasně zdůraznil, že uvolňování restrikcí bude možné jen v případě, že lidé budou stále dodržovat ty ještě platné.
Foto: Adobe Stock
