Nástup nové virové pandemie, která by skutečně silně udeřila na celý svět, se očekával celá desetiletí. Objevily se koronaviry jako SARS nebo MERS nebo také nebezpečná ebola. Všechny tyto hrozby se ale podařilo poměrně efektivně zažehnat. To se už nedá říct o novém typu koronaviru, který zasáhl celý svět plnou parou a pod nímž trpí zdravotní i ekonomické systémy.
První zdání často klame
Přitom už před dvěma lety došlo v rámci výzkumného centra Johns Hopkins Center for Health Security k publikaci předpovědi, která se zabývala tím, jak bude vypadat příští pandemie. Vědci se zabývali charakteristikou i chováním budoucího viru. Z dnešního pohledu je až neuvěřitelné, jak přesně se jim podařilo skutečný stav věcí zachytit.
“Virus se bude přenášet vzduchem, nakažený bude infekční několik dní před projevem symptomů nemoci a smrtnost bude nízká, nikoliv však zanedbatelná,” uvádí shrnutí dvacetistránkové zprávy pojmenované Charakteristika pandemických patogenů. Datum vydání publikace je v roce 2018.
Už tehdy vědci upozornili na dnes často skloňovanou skutečnost, že pro lidstvo nepředstavují nebezpeční ani tak viry, které hojně zabíjejí své hostitele, ale právě ty, které tak činí spíše ve výjimečných případech. Také proto se masivněji nerozšířily obávané viry jako ebola nebo zika. Jejich smrtnost dosahovala až 50 %, což jim zabraňovalo v efektivním šíření.
Ochromil nás virus, který jsme považovali za chřipku
Také to z nich na první pohled činilo strašáky, proti nimž se okamžitě semklo světové společenství. V případě koronaviru to bylo jiné. Také z důvodu zmatečných a zmanipulovaných informací z Číny měli mnozí za to, že nový typ koronaviru je něco jako další chřipka, a když už, tak usmrcuje pouze staré a už tak nemocné lidi. To se ale po jeho příchodu do Evropy nepotvrdilo. Obtížně s nemocí bojují také lidé ve věkové skupině od 20 do 40 let a navzdory původním zprávám mohou vážným průběhem onemocnět i děti.
“Proti patogenu, který přijde, nebude mít lidstvo vyvinutou imunitu a kvůli nízké smrtnosti nakazí vysoký počet lidí,” předpovídali vědci. Zároveň už tehdy upozorňovali na důležitost přesného testování. “Pacienti se často dočkají nespecifické diagnózy, jako je zápal plic nebo virový syndrom, aniž by lékaři určili přesný patogen. Tím se ale ztrácí přehled o aktuálních virových hrozbách.”
Už tehdy vědci doporučovali soustředit se na hledání vakcíny, které by univerzálně působila na viry napadající dýchací systém. Tedy přesně to, co činí nový koronavirus tak nebezpečným. Zároveň zdůrazňovali nutnost posílení výzkumu rizikových patogenů, zejména pak RNA virů, jež mají schopnost rychle mutovat.
Foto: Freepik