O Velikonocích si bohužel koronavirus na své konto připsal velmi smutnou oběť. Nemoci Covid-19 podlehl jinak zdravý 44letý muž. Do poslední chvíle se o něj staraly sestry Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Jejich zpověď pro časopis Reflex bere dech.
Zemřel přímo na Covid-19
Velikonoční pondělí byl pro sestry tohoto oddělení velmi smutný. Umírali pacienti, které ještě před pár dny přijímaly a povídaly si s nimi. Přes den zemřel 78letý pacient, u kterého se alespoň trochu mohly “utěšovat” tím, že měl i jiné choroby a Covid-19 u něj představoval pouze vedlejší diagnózu.
Krátce poté se ale do kritického stavu neočekávaně dostal také muž, o kterém málokdo pochyboval, že to zvládne, přestože měl problémy, s nimiž ho museli hospitalizovat. Podobných případů ale už na klinice viděli několik a zatím všichni se z nejhoršího dostali.
Pacient musel být před časem napojen na mimotělní oběh a začaly mu selhávat orgány. “Věřím, že to dá,” říkala sestra Marcela Balíková ještě před smutnou událostí. “Je přece mladší než já.” Lékaři podle ní nedokáží vysvětlit, proč se stav muže zhoršil takovým způsobem. Jiné diagnózy u něj totiž nebyly zaznamenány.
Bohužel celé velikonoční pondělí se stav pacienta prudce zhoršoval. Sestry tak volaly jeho manželce a dětem, aby se s ním přišli rozloučit. Nemusel by se totiž dožít rána. V tomto měly bohužel pravdu.
Hodnoty se nedaly ošálit
Sestry na noční směně se maximálně snažily pacienta udržet. Každé dvě hodiny mu nabíraly krev a do poslední chvíle věřily, že to “nakonec dá”. Ale krevní obraz bohužel hrál proti nim. Jakmile se začne v krvi tvořit příliš mnoho kyseliny mléčné, znamená to, že organismus selhává. Normální hodnota je do 2 mmol/l. Personál uvedl, že už viděl i případy s hodnotami kolem 10 nebo dokonce 15, a nakonec to tito pacienti přežili.
Jenže dotyčný pacient s Covidem-19 měl v deset hodin večer hodnotu 23 mmol/l. O půlnoci už to bylo 25 mmol/l. “Byly to parametry hrůzy,” řekla zdravotní sestra Jitřenka. “Člověk by mu přitom tak přál, aby přežil. Pamatuju se, jak jsme ho přijímali. Povídali jsme si, byl to fajn člověk.”
Foto: Shutterstock
