Po rektorovi Univerzity Karlovy se přidávají také lékaři spolupracující s touto instuticí. V otevřeném dopise 11 renomovaných lékařů vyzývá vládu, aby zemi přivedla zpět k chodu a zároveň vyvrací mýty, které jsou s koronavirem spojené.
Je potřeba se opět rozjet
Lékaři vládě přiznávají kredit za to, že zareagovala včas a ochránila zdraví občanů v epidemii nemoci Covid-19. Současná situace je ale taková, že je možné rozvolňovat chod společnosti výrazně rychleji, než vláda ve svém harmonogramu stanovila. Je to nejen možné, ale také žádoucí a nutné, tvrdí lékaři.
“Plošná opatření nepovedou k vymýcení Covid-19. Je potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace, což bude chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem,” píše jedenáctka doktorů ve svém prohlášení.
Podle nich je nezbytné, aby nouzový stav skončil k poslednímu dubnu, byla obnovena zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři, došlo k obnovení výuky na všech stupních škol v průběhu května, byly odstraněny překážky pro chod ekonomiky a začaly se otevírat hranice.
Lékaři zároveň žádají vládu, aby začala přijímat skutečně promyšlená řešení, nikoliv chaotická a protichůdná opatření, jak jsme viděli v posledních dnech a týdnech, kdy se jednota vládního týmu a povolaných expertů začala povážlivě drolit a každý z nich žádal něco jiného.
Zdravotnický systém nekolabuje a lidí víc neumírá
Lékaři se rozhodli také vyvrátit některé mýty a obavy, které kolem koronaviru panují. Jde zejména o často zmiňované riziko, že zkolabuje šeský zdravotnický systém. “Z Itálie víme, že 80 % populace virózou COVID-19 prochází s lehkými příznaky nevyžadujícími hospitalizaci. Z 20 % závažnějších symptomů jich 5 % vyžadovalo příjem na intenzivní péči. Zde zastánci plné karantény národa a uzavírání se světu kalkulují s 50% úmrtnostní a třítýdenní hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Tato čísla platí jen pro nejtěžší formy zápalů plic a respiračního distresu. Ty však nacházíme jen u 25–30 % příjmů do intenzivní péče, zatímco celková nejčastější délka pobytu pacienta s COVID-19 je mezi 8–10 dny. To zvyšuje odhad maximální dostupné kapacity intenzivní péče více než dvojnásobně. Doplňujeme, že do dneška (21. 4. 2020) jsme se v ČR nedostali ve vytížení intenzivních lůžek přes 45 % kapacity, trvale tedy máme více než poloviční rezervu,” uvádějí lékaři.
Zároveň je podle nich nutné nepodléhat strachu z údajně vysoké smrtnosti viru. Jedenáct lékařů Univerzity Karlovy tvrdí, že koronavirus nezvýšil přirozenou úmrtnost v České republice. Každý den průměrně zemře 300 lidí. Aktuálně je zesnulých, u nichž byl prokázán koronavirus, přibližně pět za den. Jenže minimálně u poloviny z nich nemá úmrtí přímé spojené s nemocí Covid-19, ale zapříčinila ho jiná vážná choroba.
Dopis dali dohromady
doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA, prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D., prof. MUDr. Robert Lischke, PhD., prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA, prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., MUDr. Jaroslav Svoboda, prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA