Obézním jedincům hrozí téměř dvakrát větší riziko, že se nakazí nemocí covid-19, než lidem s optimální hmotností. Vyplývá to ze srovnání nejnovějších studií, které zkoumaly vztah jedinců s obezitou k onemocnění covid-19 u 400 tisíc pacientů z Evropy, Asie i Ameriky. Riziko, že pacient s koronavirem skončí v nemocnici, je u obézních o 113 % vyšší než u těch, kteří obézní nejsou. Vědci také očekávají, že u obézních lidí nebude dostatečně účinkovat ani vakcína proti koronaviru. Praktičtí lékaři o tomto aktuálním a závažném tématu diskutovali na přesunuté Jarní interaktivní konferenci (JIK). Češi přitom patří k nejobéznějším národům na světě, a to hned podle několika studií.
Výsledky mluví jasnou řečí
„Výsledky metaanalýzy 75 studií provedené týmem prof. Popkina z univerzity v Severní Karolíně jsou alarmující a v určitém smyslu převratné. Obezita je odborníky i laiky většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let. Pacienti tak mají falešný pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu,“ říká MUDr. Jozef Čupka, MPH, vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP a dodává: „Nové onemocnění covid-19 však jasně ukazuje, že není prakticky žádný čas na jakýkoli odklad změn v managmentu obezity a je nutné jednat ihned. Nárůst hospitalizací na JIP je u obézních pacientů s koronavirem o 74 % vyšší než u neobézních a riziko úmrtí je až o 48 % větší než u neobézní populace.“
Podle dalších studií publikovaných již v květnu 2020 se obézní pacienti potýkají s horším průběhem infekcí covid-19 hned z několika důvodů. Obezita například omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy. Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici – například zavedení plicní ventilace nebo i položení nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu. „Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus,“ doplňuje MUDr. Čupka.
Obézní neochrání ani vakcína
Obézní jedince před koronavirem neochrání zřejmě ani vakcína, kterou se nyní snaží vyvinout vědci po celém světě. Jejich imunita totiž na očkování, podle odhadů specialistů, nezvládne správně zareagovat. S podobným problémem se již potýkají i u očkování proti chřipce. „Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchových antigenech (značkách) viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky. Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší,” vysvětluje MUDr. Čupka. Obezitě by měli lidé předcházet zdravým životním stylem s dostatkem pohybu. Ten právě nyní komplikuje koronavirová pandemie. Bezpečnostní opatření po celém světě omezily pohyb lidí a sociální kontakt. Lidé začali pracovat z domova, čímž z jejich dne zmizel přirozený pohyb jako chůze do práce, na oběd nebo na nákup. Počty obézních tak paradoxně pomalu rostou. „Vidíme už nyní, že značná část lidí v první vlně pandemie přibrala cca 1–5 kg. Je to začarovaný kruh. Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním. Ručička na váze poté zákonitě stoupá nahoru,“ říká MUDr. Čupka. Důležité je podle něj nepropadat panice, jíst zdravě a nepřestat s pohybem úplně. „V populaci máme 30 % neurotických lidí, které nejistá situace v čase pandemie přirozeně velmi stresuje. Cvičením se vyplavují hormony štěstí, které proti stresu bojují. Doporučuji chodit běhat, procházet se v přírodě alespoň 40 minut nebo cvičit doma. Důležité je také komunikovat s ostatními a vytvořit si třeba jen úzkou skupinku lidí, se kterými je možné se potkávat, jelikož člověk je ze své podstaty tvor společenský,“ radí MUDr. Čupka.
Řešením je pouze zhubnout
Kromě úpravy životního stylu mohou pacientům s obezitou výrazně pomoci nastartovat a udržet proces hubnutí i účinné léky. Léčba dokáže v mozku stimulovat centra sytosti i odměny a současně také tlumit hlad. Momentálně na tyto léky užívané v celé Evropě ale české zdravotní pojišťovny finančně nepřispívají. „Covid-19 jasně ukázal, že obezita rozhodně není pouze estetickou záležitostí, ale nemocí, kterou se zdravotní pojišťovny vzhledem k důkazům o aktuálních rizicích v ‚době kovidové‘ nezabývají dostatečně. Řeší pouze zdravotní důsledky obezity a ne samotnou obezitu, která je příčinou dalších téměř 200 zdravotních komplikací s ní spojených. Při zlepšení managementu obezity ve společnosti i při větším využívání léků na hubnutí by přitom výrazně klesly vysoké náklady na léčbu diabetu, hypertenze, vysokého cholesterolu i nádorových onemocnění. Zdravotní systém by ušetřil nemalé peníze i životy občanů,“ uzavírá MUDr. Čupka.
Foto: Shutterstock
