Hlen naše tělo produkuje neustále, aniž o něm víme. Když však začne měnit barvu a zhoustne, není něco v pořádku. Dá se z něj rozpoznat i druh naší aktuální nemoci. Nenápadný hlen maže, filtruje a udržuje dýchací cesty vlhké. Zachytává vdechované viry, bakterie, nečistoty a prach. Kdy a proč se jeho struktura a barva mění?
Podle lékařů laik rozdíl mezi covid-19 a chřipkou nepozná, protože mají velmi podobné příznaky. Množství a konzistence hlenu se mění v závislosti na tom, s čím se organismus momentálně potýká. Podívejme se na to, jak tedy podle hlenu určit, zda tělo bojuje s virem nebo bakterií.
Když útočí viry a kdy bakterie
Tkáň v podobě sliznice lemuje ústa, nos, dutiny, krk, plíce, trávicí trakt, močové cesty a oční spojivky. Před vnějšími vlivy se brání produkcí hlenu v podobě čiré, řídké tekutiny bez zápachu, aby sliznice nevyschla. Pokrývá ji jako ochranná vrstva. Když na organismus útočí bakterie nebo viry, hlen zhoustne, aby nepronikly do těla. Funguje jako ochranná bariéra. Běžně tělo vytvoří denně 1,5 litru hlenu. Při nemoci či alergické reakci zhoustne a je ho více.
Žlutozelený hlen značí infekci
Za žlutou a zelenou barvou jsou bílé krvinky – neutrofily, které tělo posílá do postižených oblastí při ohrožení bakteriemi. Obsahují zeleně zbarvený enzym, který hlen zbarví do žlutozelena. Při virové infekci se ale zbarvení nemusí vůbec objevit. I tak můžete mít infekci uší, nosu, úst, dutin nebo covid-19. Na bakterie platí antibiotika, na viry klidový režim, dostatek tekutin a pestrá strava s vitaminy.
Červené a nahnědlé zbarvení hlenu značí krev
Červená a nahnědlá barva ukazuje na přítomnost krve v hlenu. Je z vyschlé nosní sliznice plné drobných cévek podrážděné smrkáním a utíráním nosu. V malém množství nevadí, pokud je jí ale více a objevuje se mnohem častěji, zajděte k lékaři. Krev ve vykašlaném hlenu z dýchacích cest bývá také ukazatelem plicního nádoru.
Foto: Freepik
