Zatímco v první vlně koronavirové epidemie nebyl na podobná zkoumání čas a panovala všeobecná snaha se těl zesnulých na covid co nejrychleji zbavit, teď se vědci zaměřují na své resty a zkoumají, jaké dopady má koronavirus na orgány v lidském těle. Za tímto účelem je pochopitelně nejlepší provést řadu pitev.
Abnormální buňky přetrvávají v plicích dlouho
Vědci v nejnovějším výzkumu zkoumali plíce pacientů, kteří podlehli Covidu-19. Zjistili, že ve většině případů zanechala nemoc na tomto orgánu opravdu nehezký podpis. Podle expertů tato odhalení pomáhají pochopit důvody, které stojí za syndromem zvaným “dlouhý Covid”, tedy zjednodušeně řečeno, proč se lidé nedokáží zbavit následků nemoci ani měsíce poté, co byli oficiálně prohlášeni za zdravé.
“Zjištění naznačují, že Covid-19 není jen chorobou způsobenou smrtí buněk infikovaných virem, ale pravděpodobně také důsledkem toho, že tyto abnormální buňky přetrvávají v plicích překvapivě dlouho,” uvedl vedoucí studie, profesor kardiovaskulárních věd Mauro Giaccca z londýnské King’s College.
Covid-19 způsobuje takový zápal plic jako žádná jiná nemoc
Jeho vědecký tým analyzoval vzorky tkání z plic, srdce, jater a ledvin celkem 41 pacientů, kteří zemřeli na Covid-19. Zajímavé je, že neodhalili zjevné příznaky virové infekce nebo dlouhotrvajícího zánětu v jiných orgánech, ale jednoznačně konstatovali, že tato nemoc masivně likviduje plíce a plicní tkáň. Tu zároveň významným způsobem zjizvuje. “Dá se velmi dobře předpokládat, že jedním z důvodů, proč existují případy dlouhého Covidu, je skutečnost, že dochází k rozsáhlému ničení plicní tkáně,” uvádí lékař Giacca. I když se lidé na oko z nemoci zcela vyléčí, škody na plicích jsou tak masivní, že je tito lidé pociťují i nadále.
Podle profesora Giacca, že téměř všichni zkoumaní pacienti vykazovali charakteristiky takové formy poškození plic, která je jedinečná právě pro Covid-19 v porovnání s jinými iniciátory zápalu plic. Všimli si například rozsáhlé srážlivosti krve v plicních tepnách a žilách. Rovněž zjistili, že některé plicní buňky byly abnormálně velké a měly několik jader. To je znakem fúze různých buněk do větších buněk v procesu zvaném syncytium.
Foto: Shutterstock
