Podle některých statistik stráví lidé spánkem třetinu svých životů. Spánek je pro zdraví těla zásadní. V tomto čase regeneruje a připravuje se na další den. Každý dobře ví, že když se nevyspí dobře, druhý den většinou za mnoho nestojí. Přichází únava, neschopnost se soustředit a pochopitelně chyby. Člověk pak myslí jen na to, kdy se zase dostane do postele.
Krátký spánek není ctnost
V poslední době přitom někteří lidé začali dělat s omezování spánku ctnost. Patří mezi ně třeba premiér Andrej Babiš, který se chvástá tím, že mu stačí spát pár hodin denně. Když představoval svého superministra Karla Havlíčka, jednou z prvních věcí, kterou zdůraznil, bylo také to, že spí snad ještě méně než on sám.
Jenže spánek se dá ošálit jen po určitou dobu, pak si svou daň vybere. Pravdou samozřejmě je, že každý je nastaven biologicky trochu jinak. Vědci z National Sleep Foundation se ale na celou věc podívali komplexně a stanovili hodinové rozmezí, ve kterém by se měl pohybovat spánek člověka podle jeho věku.
- Novorozenci (0 až 3 měsíce): 14 – 17 hodin
- Kojenci (4 až 11 měsíců): 12 – 15 hodin
- Batolata (1 až 2 roky): 11 – 14 hodin
- Předškoláci (3 až 5 let): 10 – 13 hodin
- Děti školního věku (6 až 13 let): 9 – 11 hodin
- Náctiletí (14 až 17 let): 8 – 10 hodin
- Mladší dospělí (18 až 25 let): 7 – 9 hodin
- Dospělí (26 až 64 let): 7 – 9 hodin
- Starší dospělí (65+): 7 – 8 hodin
Zjistěte, co a jak vám vyhovuje
Odborníci také tvrdí, že by si každý měl zjistit, které faktory ho při spánku nejvíce ovlivňují. Na to přijdete jednoduše. Například tak, že půjdete spát za přirozených podmínek, aniž by vás něco ovlivňovalo. Pomáhá také cvičení a sluneční svit. Pokud zjistíte, že máte se spánkem problémy, není třeba na nic čekat a doporučuje se navštívit lékaře.
Z podrobné tabulky vyplývá, že spánek se u lidí s postupem času zkracuje. Nejnižší hodnota, kterou by jakýkoliv člověk měl spát, je však sedm hodin.
Foto: Freepik
