Ovlivňují vrozenou imunitu. Ovlivňují buněčnou imunitu. Umožňují buňkám dýchat. Brání průniku virů střevní stěnou. Na těchto čtyřech úrovních působí nedávno objevená probiotika kmenů Lactobacillus bulgaricus DWT1, izolovaná z pramenů pohoří Rodopy. Prokazují to studie indických a bulharských vědců.
Novou variantu známého probiotického kmene Lactobacillus bulgaricus, označovanou DWT1, objevili bulharští vědci teprve před deseti lety. Je unikátní v tom, že na rozdíl od běžných probiotik včetně „klasického“ kmene Lactobacillus bulgaricus je vodního původu. Přímo z vody se také kmen DWT1 nakonec bulharskému týmu pod vedením prof. Nikoly Alexandrova podařilo izolovat – běžné kmeny Lactobacillus bulgricus se dosud izolují pouze z rostlin. Společně s kmenem Lactobacillus bulgaricus DWT1 se podařilo izolovat také symbiotické kmeny Streptococcus thermophilus DWT4, DWT5, DWT6, DWT7 a DWT8 (symbiotické proto, že samotný Lactobacillus bez nich nemůže existovat). Tyto nové kmeny jsou několikanásobně větší a mohutnější a díky pobytu ve vodě také mnohem odolnější než rostlinné kmeny. Profesor Palok Aich, šéf týmu indických vědců, publikoval v renomovaném magazínu Journal of Functional Foods studii, v níž dokládá působení kmene DWT1 na viry ve čtyřech úrovních – vrozené imunity, buněčné imunity, D-kyseliny mléčné a střevní stěny.
Bakterie jako zabijáci virů
Jako jediná probiotická bakterie dokáže Lactobacillus bulgaricus DWT1 repolarizovat makrofágy M2 na makrofágy M1, které ničí rakovinové a virové buňky. Tentýž kmen také ovlivňuje buněčnou imunitu tím, že zvyšuje počet T cytotoxických lymfocytů a NK buněk, které jsou známé jako „zabijáci virů“. Regulací množství T helperů brání vzniku tzv. cytokinových bouří, které se objevují jako přehnaná reakce imunitního systému na útok virů. V neposlední řadě pak nový kmen jako jediný produkuje D-mléčnou kyselinu, čímž umožňuje buňkám dýchat.
Zonulin: Bílkovina ve střevech lidí, kteří mají potíže s lepkem
Studie profesora Aicha a jeho týmu prokázala, že Lactobacillus bulgaricus DWT1 zabraňuje tvorbě zonulinu, a tím znemožňuje virům pronikat přes stěnu střeva do krve. Díky tomu nedochází k nakažení celého organismu. Bílkovina zonulin byla identifikována teprve v roce 2000. Následně ji zkoumal tým Giovanniho Barbary z Univerzity v Bologni a potvrdil vyšší hladinu zonulinu u lidí s problematickým trávením lepku. Hladinu zonulinu si tělo upravuje podle toho, jak se má potravina trávit a posunovat ve střevech. Buněčné membrány se rozestupují a potrava se posouvá, avšak pokud zůstávají membrány otevřené příliš dlouho, hrozí průnik části trávených látek do krve. Experimenty ukázaly, že nejvyšší hladinu zonulinu měli testovaní celiakové, dále lidé s problematickým trávením lepku, se syndromem dráždivého střeva, a nejnižší hladinu zdraví lidé.
Bulharské nemocnice podávají kmeny jako podpůrnou terapii léčby Covidu
Výsledky výzkumu nových probiotik nyní aplikují bulharští lékaři v nemocnicích v Plevenu, Pavlikeni a v Univerzitní nemocnici Svaté Anny v Sofii také u pacientů s Covid 19. Od poloviny minulého roku zde k běžné léčbě podávají podpůrnou probiotickou terapii produktem Laktera, obsahující Lactobacillus bulgaricus DWT1. Terapeutické kúře se podrobily již stovky pacientů a projekt stále pokračuje.
Foto: Shutterstock
