I když nás antibiotika umí dostat z různých nemocí, mohou velmi negativně ovlivnit střevní mikrobiom. Nová studie dokládá, že si na ně musíme dát pozor.
Vědci na Findersově univerzitě a jihoaustralském institutu zdravotnictví a medicínského výzkumu přicházejí se zajímavými výsledky své studie. Podařila se jim objasnit souvislost mezi střevním mikrobiomem a zkrácenou délkou života u myší. Při užívání antibiotik dochází k různé struktuře buněčného mikrobiomu a ta vede ke změně očekávané délky života. Výzkum byl zveřejněn v časopise Cell Reports.
První studie svého druhu
Studie je první na světě, jež zkoumala dlouhodobé účinky vystavení zdravých myší antibiotikům v raném věku a sledovala je v celé délce života. Vedoucí výzkumného projektu profesor David Lynn potvrdil, že předchozí studie zkoumající příčinnou souvislost mezi střevní mikroflórou a délkou života, byly omezeny na bezobratlé a myši se zkrácenou životností v důsledku genetického nedostatku. Profesor Lynn dokládá, že byl poprvé monitorován vliv způsobující změny ve střevním mikrobiomu v důsledku užívání antibiotik v raném věku na myši během jejich normálního život.
Dlouhodobé změny v imunitním systému
Po užívání antibiotik se snížila diverzita mikrobiomů a vědci zjistili, že střevo bylo obnoveno jedním ze dvou různých dominantních typů mikrobiotů, které nazvali PAM I a PAM II. Myši s mikrobiomem PAM II vykazovaly v pozdějším stádiu života zvýšenou inzulínovou rezistenci, což naznačuje metabolickou dysfunkci i výrazně vyšší úrovně zánětu ve více různých tkáních včetně krve, jater a mozku. Myši s PAM II umíraly přibližně 2x častěji oproti hlodavcům, kteří byli obnoveni mikrobiotikou PAM I, i když obě skupiny byly vystaveny stejným antibiotikům.
Složení střevní mikroflóry
Tyto účinky byly pozorovány, i když se složení mikrobioty v obou skupinách myší vystavených antibiotikům vrátilo k normálu a dlouho před tím, než byly u myší PAM II pozorovány škodlivé účinky na metabolismus a zánět. Výsledky studie naznačují, že typ mikrobiumu, který obnovuje střevo po antibioticích, má potenciál přeprogramovat imunitní systém savců na dlouhé období a pak ovlivňuje i délku života. To může být způsobeno spíše typem mikrobiomu, který se po antibioticích rekolonizuje, než vyčerpáním mikrobiomu během užívání antibiotik.
Další zjištění
Vědci pro srovnání provedli výzkum na myších bez mikrobiomu a přišli na to, že na vině opravdu nejsou samotné léky, ale spíše mikrobiom, který vznikne po jejich užívání. Experimenty prokázaly změny v imunitním systému myší bez zárodků kolonizovaných mikrobiotou PAM I ve srovnání s mikrobiotou PAM II. Pacienti s PAM II měli obvykle zánětlivější imunitní systém. Rozdíly v mikrobiomu po antibioticích v raném věku ho mohou dlouhodobě přeprogramovat a v důsledku toho se to negativně projeví později v životě. Ovlivní to imunitu, metabolismus i naši životnost.
Foto: Shutterstock, zdroj: Cell Reports