Pohyb je v našem životě mimořádně důležitý jako prevence, ale i při různých zdravotních indispozicích, pokud nám v tom nebrání fyzické možnosti. Každodenní procházka je mimořádně důležitá zejména pro jednu skupinu lidí.
Lidé po cévní mozkové příhodě, co se pravidelně procházejí, pracují na zahrádce nejméně 3 až 4 hodiny týdně nebo jezdí na kole nejméně 2 až 3 hodiny týdně, mají až o 54 % nižší riziko předčasného úmrtí. Největší přínos má pohyb u mladších pacientů. Pokud máte po mrtvici dostatek pohybu, riziko předčasného úmrtí se sníží až o 80 %. Denně byste měli chodit minimálně 30 minut.
Čím více pohybu, tím lépe
Podle Raed A. Jounfi, autora studie výsledky studie prokazují, že už 3 až 4 hodiny chůze týdně byly spojeny s velkým snížením úmrtnosti. To může být dosažitelné pro mnoho lidí s předchozí cévní mozkovou příhodou. Podle studie lidé dosáhli ještě většího užitku z chůze, pokud se jí věnovali 6 až 7 hodin týdně.
Průběh studie
Studie se zaměřila na 895 lidí s průměrným věkem 72 let, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu a 97 805 lidí s průměrným věkem 63 let, kteří mozkovou příhodu neměli. Uváděli, jak často a dlouho se věnují chůzi, běhu, práci v zahradě, silovému tréninku, jízdě na kole či plavání, kolikrát za poslední 3 měsíce aktivně cvičili a jak dlouho. Vědci sledovali účastníky v průměru 4,5 roku. U mladších lidí má pohyb výraznější efekt, prospívá však i těm starším.
Možná záchrana po mrtvici
Po zohlednění dalších faktorů, které mohou ovlivnit riziko smrti, jako je věk a kouření, dospěli vědci k závěru, že 25 % lidí, co měli předchozí mozkové příhody, zemřelo na jakoukoliv příčinu, ve srovnání s 6 % lidí, kteří mozkovou příhodu neměli. Ve skupině lidí s mozkovou příhodou zemřelo během sledování 15 % lidí, kteří se procházeli nejméně 3 až 4 hodiny týdně, ve srovnání s 33 %, kteří měli mnohem méně pohybu. Ze skupiny lidí, kteří neměli mozkovou příhodu, zemřeli 4 % fyzicky aktivních lidí ve srovnání s 8 % těch bez aktivity.
Pohyb, který zachraňuje
Největší snížení úmrtnosti bylo zaznamenáno u lidí, kteří měli předchozí cévní mozkovou příhodu a byli mladší 75 let. V této skupině zemřelo 11 % těch, co cvičili, ve srovnání s 29 %, co necvičili. Lidé starší 75 let, kteří dodržovali alespoň minimální doporučený čas fyzické aktivity, z ní měli menší užitek, ale pravděpodobnost jejich úmrtí byla stále o dost nižší než u lidí zcela bez pohybu. Alespoň 30 minut pobytu venku může snížit dlouhodobou úmrtnost z jakékoliv příčiny u lidí, co přežili mrtvici.
Foto: Shutterstock, zdroj: sciencedaily.com
