Léto roku 2009. Poté, co Světová zdravotní organizace vyhlásila prasečí chřipku jako celosvětovou epidemii, spustily úřady po celé Zemi své nouzové plány. Bylo třeba vakcíny proti zvlášť nebezpečnému chřipkovému viru, a to pokud možno hned. Pro miliony lidí. Pouze tak – jak se tehdy prakticky všichni domnívali – je možné šíření viru zabránit.
Už tehdy se ale našli odborníci, kteří vakcínu proti prasečí chřipce kritizovali. Lépe řečeno skutečnost, že se na vše příliš pospíchalo a nedodržely se tak obvyklé standardy. Podle aktuálního článku magazínu British Medical Journal měla společnost Glaxo Smith Kline již tehdy brisantní informace o vedlejších účincích v Evropě použité vakcíny, která se jmenovala Pandemrix. Rizika však vědomě ignorovala.
Stejná jako v Kanadě, ale hůře vyrobená?
Aby GSK urychlila produkci, naředila vakcinační látku zesilovačem účinku, který vládám umožnil použít omezené množství látky na co možná nejvíce lidí. Dosud se mělo za to, že to byl právě tento takzvaný Adjuvans, co bylo na vakcíně závadné. Jak se ale nyní ukázalo, problémy vyvstaly už při produkčním procesu účinné vakcinanční látky.
Už po začátku očkovací kampaně začalo být jasné, že prostředek Pandemrix vykazuje nebývalé množství vedlejších účinků. Například v Kanadě použitá vakcína byla mnohem méně problémová – přitom obě pocházely od GSK, obsahovaly stejnou účinnou látku, stejně jako zesilovač účinku. Možným důvodem nežádoucích účinků tak je to, že se do prostředku při jeho výrobě mohly dostat nežádoucí věci.
Nevyléčitelná narkolepsie
V případě evropského Pandemrixu bylo do listopadu roku 2009 zaznamenáno 1138 případů vážných vedlejších účinků. V případě kanadského Arepanrixu to bylo pouhých 95 případů. Pokud čísla extrapolujeme na milion očkovaných, potom v Evropě zaznamenalo vážné problémy 76 lidí, zatímco v Kanadě pouhých 8.
Tip: Chřipka má každý rok na svědomí tisíce životů. Kdy je nejlepší čas na očkování?
Nejčastějším vedlejším účinkem byly alergické reakce, otoky v obličeji, ale také záněty různých orgánů, mozek nevyjímaje. Všechny případy se děly poměrně záhy po očkování a je tedy možné je přisuzovat na vrub Pandemrixu.
Bohužel se ve značné míře objevilo také onemocnění závažnou a nevyléčitelnou nemocí – narkolepsií. Ze 30 milionů očkovaných Evropanů se objevila v celkem 1300 případech, které byly s očkováním dány do souvislosti. Například švédská vláda se v roce 2016 rozhodla k tomu, že postižené odškodní jedním milionem eur. V řadě zemí běží také soudní procesy s firmou Glaxo Smith Kline, která však vinu dosud vehementně odmítá.
