Prevence závažných chorob včetně rakoviny, snižování cholesterolu v krvi nebo úprava tlaku. To jsou jen některé z benefitů, které může přinést správná péče o náš mikrobiom. Vydavatelství Elsevier, které se specializuje na vědecké publikace, nyní přišlo s rozsáhlým materiálem, mapujícím dosavadní poznatky. Bilanční článek bulharských vědců mj. zmiňuje nově objevená probiotika vodního původu Lactobacillus Bulgaricus DWT1 a prognózuje využití probiotické kúry také v chovu zvířat či v rybářství.
I když celý obor výzkumu střevního mikrobiomu je stále ještě na svém počátku a autoři Marieta Georgieva, Kaloyan Georgiev and Naděžda Hvarchanovová z lékařské univerzity ve Varně konstatují, že bude třeba provést značné množství pozorování, již nyní je podle nich jasné, že správná kondice a vyváženost našich střevních bakterií má zásadní vliv na naše zdraví. Vědecká obec si tento fakt uvědomuje a ukazuje to i nárůst počtu článků a publikací na toto téma v posledních letech. V roce 2014 registrovali výzkumníci ve vědeckých publikacích 1476 článků, o pět let později v roce 2019 už jejich počet dosáhl 20 315. Zájem o výzkum mikrobiomu a s tím souvisejícího tématu probiotik ukazují i ekonomická data. Trh s probiotiky představoval v roce 2017 40 bilionů dolarů s tím, že se do roku 2023 předpokládá jeho růst na 64 bilionů.
Naše střevo hostí stovky druhů bilionů organizmů
Lidský gastrointestinální trakt je hostitelem obrovského množství prospěšných bakterií známých jako střevní mikrobiota. Jde o 500 až 1000 druhů, přičemž tento počet je ovlivněn věkem daného člověka, složením stravy, životním stylem a dalšími faktory. V absolutních číslech je to zhruba 100 bilionů, což násobně přesahuje počet buněk samotného lidského těla. Udržování rovnováhy mezi těmito organizmy je důležité pro správnou funkci trávení, má vliv na množství zánětů v těle, krevní tlak i celou řadu alergií a intolerancí. Vlivem nezdravého životního stylu, stresu, nedostatku spánku a dalších faktorů dochází k vychýlení zmíněné rovnováhy, kdy se některé kmeny bakterií přemnoží, jiné vymizí. Výsledkem je rozvoj nemocí, sílící alergie či psychické potíže. K obnovení mohou sloužit právě kvalitní probiotika. Ta mají podle autorů článku vliv i na prevenci mnoha onemocnění jako jsou gastrointestinální infekce, enteritida, gastritida, vředy, vznik a rozvoj nádorů a další. Dílčí problém aktuální vědy spočívá v tom, že je složité dostat probiotika na místo jejich působení v tenkém, ale hlavně v tlustém střevě. Musí totiž projít trávicím traktem, aniž by byla poškozena. Na toto téma probíhá mnoho výzkumů a konkrétně ve Francii aktuálně probíhají pokusy se syntetickými proteiny, které by mohly probiotika obalit. Vypadá to ale, že samotná příroda je v tomto o krok napřed a nabízí vlastní recept v podobě mimořádně odolných bakterií.
Přírodní probiotika z vody bulharských hor
Lactobacillus Bulgaricus je v současnosti jedinou probiotickou bakterií pojmenovanou po konkrétní lokalitě. Lidem z oblasti bulharského pohoří Rodopy jsou její příznivé účinky známy již několik století, přičemž bakterie pochází ze zelených rostlin a vod tohoto pohoří, kde se jí daří díky zřejmě specifickým a jedinečným přírodním podmínkám. Při pokusech „vysadit“ ji i v jiných lokalitách na světě totiž bakterie mutuje, ztrácí schopnost reprodukce a z prostředí postupně mizí. Kdežto v Bulharsku každoročně počátkem května může být izolována přímo z jarní vody v místních dubových lesích. S touto vodou je následně možné fermentovat mléko. V roce 2011 se tamním vědcům prof. Alexandrovovi a MUDr. Petrovové podařilo izolovat několik původních kmenů Lactobacillus Bulgaricus DWT1 a Steptococcus Thermophilus DWT4,5,6,7,8, ze kterých pomocí nejmodernějších biotechnologických metod připravili probiotikum Laktera a v roce 2015 získali na jeho výrobu patent v USA. Dané kmeny bakterií mají díky svému vodnímu původu mimořádnou odolnost při průchodu zažívacím traktem a mohou tak bez výrazných ztrát doputovat až do tlustého střeva. Zároveň těmto probiotikům nevadí ani skladování po dobu až dvou let při pokojové teplotě. Vědci při následných analýzách působení těchto probiotik zjistili jejich značný potenciál při prevenci celé řady onemocnění včetně těžkého průběhu momentálně aktuálního onemocnění Covid-19, při snižování schopnosti replikace dalších virů nebo při ničení nádorových buněk.
Budoucnost léčby nejenom psychických poruch
Autoři zdůrazňují, že bude zapotřebí provést další velké, randomizované a placebem kontrolované studie, nicméně už teď je jasné, že probiotika představují pro lidské zdraví obrovský potenciál. Předpovídají, že v nejbližších letech budou využívána pro léčbu depresí, úzkostí a potenciálně dalších psychických poruch, přičemž jako jeden z dalších možných kroků označují implantování probiotik přímo do mozku pacientů. V souvislosti s rozvojem poznání v této oblasti je velmi pravděpodobné, že jejich prospěšné účinky by se daly kromě záchrany lidských životů využívat například i v chovu hospodářských zvířat, ryb či ve včelařství.
