Co se stane, pokud přestanete úplně jíst? První změny přijdou už za pár hodin

Dokážete si představit, že byste museli přestat jíst? Jaké byste si v takovém případě dali poslední jídlo? Bez kyslíku lidské tělo vydrží maximálně deset minut. Bez vody to zvládne týden. A bez jídla údajně dokonce až dva měsíce. To ale neznamená, že k prvním změnám nedochází již poměrně záhy.

Pro tělo je to zničující, o tom snad není ani pochyb. Pokud se mu nedostane dostatek živin, začíná používat veškerou glukózu, tuk a svaly a mění je na energii, abychom dokázali řádně fungovat. 

Jak čas postupuje, snižuje se hustota našich kostí, ženy postupně přestanou menstruovat, tělo se snaží šetřit energii co nejvíce. Libido klesá u obou pohlaví. 

Ochabují naše svaly, trpí také srdce. Proto ženy trpící anorexií často umírají na infarkt.  

Velké změny po 6 hodinách

Pokud bychom přestali jíst, následujících šest hodin bychom měli vyrovnanou hladinu glukózy v krvi, takže bychom větší změny nepozorovali. Glukóza je totiž náš primární zdroj energie. Glukóza jde do jater a do svalů, mastné kyseliny se ukládají pro pozdější použití. Pokud se po 6 hodinách nenajíme, začneme se cítit hladoví, unavení a podráždění. 

Co nastane za 3 dny?

Ukládání glukózy se trvá den až dva, ale vyčerpá se mnohem rychleji. Po delším období bez jídla se dostaneme do stavu ketózy, tedy se v našem těle zvýší hladiny ketolátek. Energii začínáme čerpat z tuků, které organismus mění na mastné kyseliny. S nimi si ale náš mozek neví rady, proto začínají první problémy. 

Náš mozek proto do posledního momentu využívá poslední zbytky glukózy v těle. Každý den využijeme 120 gramů glukózy, což je významné množství. Jak však víme, glukóza se vytrácí rychle. Později přece jen přijde na to, že mozek začne fungovat pouze z ketolátek, po 4 dnech jde více než 70 % energie z nich. 

Tělo začne požírat samo sebe

Tento proces přichází po třech dnech bez jídla. Autofagie je slovo řeckého původu a znamená “jíst sama sebe.” Autorem tohoto termínu je Christian de Duve. Popisuje proces v našem těle, který je zodpovědný za odbourávání zničených a poškozených buněčných membrán či proteinů. 

Tělo začne měnit bílkoviny ve svalech, postupně svalstvo chřadne. Požadavek mozku na glukózu se mění ze 120 gramů na 30 gramů, zdrojem energie se stávají i bílkoviny.  Aminokyseliny z nich uvolněné budou putovat do mozku, ale na úkor úbytku svalů.

Metabolismus se během prvních tří dnů bez stravy zpomalí, abychom měli co nejvíce energie pro běžné fungování.

Bez potravy umíme vydržet 3 týdny až 70 dní v závislosti na tom, jak jsme hydratovaní a jaké máme tukové zásoby. V jistém momentu je naše tělo natolik oslabené, nemluvě o imunitním systému, že jakákoli malá infekce či nemoc umí nadělat v těle obrovské škody .

Závažné důsledky

Dvě typické nemoci, které v konečném stadiu hladovění mohou ohrozit naše zdraví – marasmus a kwashiorkor.

Marasmus je těžká forma podvýživy a nedostatku energie, vyznačuje se ztrátou svalové hmoty, nadýmáním. Jedná se o snížený přívod všech výživových složek. 

Kwashirkor je nejběžnější forma podvýživy, způsobená nedostatkem bílkovin, kterou charakterizuje únava, snížení svalové hmoty. Tady, na rozdíl od marasmu, jde o snížený přísun proteinů. 

Foto: Shutterstock, zdroj: Healthline