Na guláš si dělá patent kdekdo. Pravdou je, že toto tradiční jídlo, které mnozí považují za české, vzniklo od nás daleko na východ. První zmínky přicházejí z Turecka, ale nejvíce se před stovkami let guláš rozšířil v Maďarsku, kde se stal oblíbeným pokrmem pastevců a odtud prošel až do národní kuchyně. Vzhledem k tomu, že jsme byli součástí Rakouska Uherska, není divu, že se dostal také k nám a svou chutí dokázal přesvědčit.
Ani ne tak vydatný jako spíše těžký
Maďarští pastevci by ale asi koukali, kdyby zjistili, jak si jejich oblíbené jídlo Češi dokázali upravit. Oni ho totiž sice připravovali jako silné a výživné jídlo, nikoliv však takové, které vás odrovná. Bohužel u nás se guláš stal synonymem toho nejtěžšího jídla, ke kterému je potřeba vypít tři piva, aby vám vůbec trochu slehlo a následně si jít stejně lehnout. Pokud si ho někdo dopřeje jako polední meníčko v restauraci, mnoho práce už v kanceláři odpoledne neudělá, protože se mu budou klížit oči a v žaludku bude cítit cihlu.
To je pochopitelně dáno způsobem, kterým se u nás guláš připravuje. Část problému tkví v hutné příloze v podobě knedlíků, což jsou v podstatě housky. Lidé mají rádi, když jich ke guláši dostanou dostatek, aby mohli vytřít všechnu omáčku. Inu, to je poněkud krátkozraké.
Cibule guláš zahustí sama o sobě
Další problém tkví v procesu přípravy. Nějak se vžilo, že je potřeba guláš pořádně zahustit. K tomu většina českých kuchařů a kuchařek používá hutnou mouku nebo chléb. Ve skutečnosti se ale guláš vůbec zahušťovat nemá. Je to totiž zbytečné. Na chuti tyto přísady nepřidají, pouze na kalorické hodnotě. Guláš si bohatě vystačí s větším množstvím cibule, kterou je potřeba rozvařit a která guláš dokáže sama o sobě zahustit. Pochopitelně pak musíte přidat adekvátní množství vody a nepřehnat to. Pokud se vám to povede, obejdete se bez přísad pro zahuštění.
Když už ale mermomocí guláš zahustit potřebujete, nesahejte po mouce, ale raději si vezměte jednu bramboru. Přibližně dvacet minut před koncem vaření guláše vezměte bramboru a najemno ji nastrouhejte. Pustí škrob, který propůjčí guláši příjemnou konzistenci a zajistí, že maso bude ještě šťavnatější.
Foto: Shutterstock
Jaký je, prosím, rozdíl mezi zahuštění moukou a bramborem? Obojí zahušťuje díky škrobu, který po zahřátí zgelovati.
To už radši místo vody použít vývar, který se přirozeně zahustí obsaženým kolagenem…
To je zase debilní článek. Milá autorko – nechcete psaní blábolů nechat a živit se něčím jiným?
Pan S.O.B. to napsal dobře. Sto lidí sto chutí. Každý máme jiný chutě. Štvou mě lidi, co mají nejlepší guláš, recepty z tramtárie, děs. A guláš z vepře, je taky dobrej. Nemusí být jen z krávy. To je jako: “Já mám nejlepší směs na grilování, sám jsem míchal.”
To je zcela jasné že neumí VŮBEC NIC, přečtěte si její profil a je to jasné, miluje dlouhé procházky (to aby ji vytrávilo) a pak se jde nacpat do restaurace (protože neumí vařit) a přejezená s plným žaludkem píše bláboly a rozdává moudra jak správně vařit guláš , ať si každý vaří jak to má rád a navíc na nic není univerzální recept, sto lidí sto chutí , ale to naši rádoby modré spisovatelce ještě nedošlo a už asi ani nedojde , i její článek je smutný produkt tak asi jak, když vítr třepe prázdnou makovicí.
Je hezké když se zahustí guláš cibulí,ale potom je to sladké po cibule,hlavně usmažené ,protože karamelizuje.A ta troška mouky aby to nebylo jejko voda nikdo je jen obilina ,neškodná a ,že by s té troškou mouky ztloustnul to je pro co to píší je pro blby.
No právě a když budu vařit guláš pro cca 10 lidí (což je u nás často) tak to abych ho podle tohoto doporučení vařila z půlky krávy a několika pytlů cibule…
Kdyby si ty pisatelky spočítaly, kolik kcal do sebe dostanou z několika lžic mouky, což se ještě “naředí” gulášem (nebo polévkou), možná by jim došlo, jaké nesmysly tu produkují – ale to bychom po nich chtěli moc. A neznám nikoho, kdo jí guláš denně.
Prý “maminka se zájmem o zdravý životní styl” – a jak do toho zapadá ta restaurace…
Mně by zajímalo, jestli vůbec umíte vařit – nejen guláš.
To už je druhý článek po cca týdnu na téma “guláš” a jako přes kopírák.