V poslední době se o škodlivosti hluku na náš organismus hodně mluví. Dokonce byly zveřejněny i strategické hlukové mapy. V sídle Ministerstva zdravotnictví jsou pak k nahlédnutí i v listinné podobě. Lékařské a statistické studie jasně dokazují, že má hluk nepříznivý vliv na lidské zdraví.
Sluch nám prvotně slouží především jako varovný systém. Organismus kvůli němu reaguje na hluk jako na poplašný signál. Následně spouští celou řadu obranných mechanismů.
- zvýšení krevního tlaku
- zvýšení hladiny adrenalinu
- zrychlení tepu
- stažení periferních cév
- ztráta hořčíku
Hluk má poměrně významný vliv na naši psychiku a často způsobuje únavu, depresi, nervozitu, špatnou náladu, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a snížení výkonnosti.
Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku
Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku způsobuje vysoký krevní tlak, poškození srdce, zvýšení rizika infarktu, snížení imunity, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob s hlučností daného prostředí přímo vzrůstá. Sluch funguje, i když spíme. Hluk během spánku snižuje jeho hloubku a kvalitu. Dlouhodobě se to projevuje chronickou únavou.
Hluk a jeho účinky v číslech
O snížení hlukové zátěže na únosnou míru je dle zákona povinen se starat i stát v rámci péče o veřejné zdraví. Nejen v situaci kolem dopravy ale stát tuto péči zanedbává.
- 40% evropské populace je vystaveno hluku, který může poškodit její zdraví
- škody způsobené hlukem se odhadují v rámci EU na 13 až 28 miliard euro
- 100000000 obyvatel EU je vystaveno nadlimitnímu hluku s přesahem 65 decibelů
- v Evropě je dlouhodobý vliv dopravního hluku příčinou 3 % úmrtí na srdeční selhání
- 200000 obyvatel Berlína žije v ulicích s překročenými limity pro hluk
- kvůli hluku z dopravy je v Dánsku ročně hospitalizováno 800 až 2200 osob a dochází ke 200 až 500 samovolným potratům, což dokládají studie
- v Praze je nadlimitním hlukem zasaženo 7,6 % obyvatel, tedy přes 90000 lidí
Poškození sluchu
Dlouhodobé působení hluku vede k poničení sluchu. K tomu může dojít při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130 dB. Jde o trochu větší hluk, než vydává startující letadlo. Časté a dlouhodobé vystavování hluku přesahující 85 dB, má stejné účinky. Může to být třeba hlasitá hudba. K poškození sluchu může vést i dlouhodobé vystavování hluku kolem 70 dB, což představuje běžná úroveň hluku kolem hlavních silnic. Za hlavní příčinu ztráty sluchu není považováno stárnutí, ale hluková zátěž. Poškození sluchu je nevratné.