Čekali jsme na to deset let. Takovou dobu byty a rodinné domy v České republice neustále zdražovaly. Zájemci o koupi si každý rok říkali, že už to přeci musí skončit a že se trend obrátí. Obvykle čekali tak dlouho, dokud jim nezbylo, než koupit nějakou předraženou nemovitost.
Propad nabírá na síle
Doba růstového trhu totiž nakonec přesvědčila takřka všechny o tom, že byty v České republice už jenom porostou a že pokles jejich cen nepřichází v úvahu. Dokonce i v době obtížných minulých dvou let ceny vystřelily nebývalou razancí.
A jak už tomu tak bývá, na vrcholu kupují úplně všichni. Také proto jsme loni viděli největší zájem o hypotéky a nemovitosti. Teď už se dá říct, že ti, kdo takto nakoupili, zřejmě hodně prohloupili. Letos už totiž ceny nemovitostí letí dolů a podle expertů se jen tak nezastaví.
Stejně jako dlouho trval trend, kdy ceny jenom rostly, můžeme teď vidět dlouhodobý klesající trh. Je to přitom paradox. Kdyby loni měl někdo možnost nakupovat za letošní ceny, zřejmě nezaváhá ani na vteřinu a bude to považovat za úžasný nákup.
Vše ale mění celkový kontext. Na klesajícím trhu se totiž nikomu nakupovat nechce. Každý si chce ještě počkat, dokud ceny neklesnou více, jakože se tak s vysokou pravděpodobností stane.
Japonská hrozba
Na trhu jsou přitom stále prodejci, kteří zoufale chtějí prodat svůj byt nebo byty za loňské ceny. Vůbec jim ale nedochází, jak moc se situace změnila. Z nabídkových cen už se dnes musí zlevnit přibližně 25 až 30 %, aby se byt vůbec prodal.
Důvodem je pochopitelně i vyschlý hypoteční trh, ale také nezájem investorů. Ti mají konečně možnost peníze zhodnocovat za rozumný úrok, který by nájmem nezískali, natožpak takto jednoduše. Stačí si peníze uložit do banky.
A pak tu máme příklad realitní bubliny z Japonska. Ta dosáhla vrcholu v roce 1990. A teprve letos průměrný byt v Tokiu dosáhl ceny, za jakou se prodával před 32 lety. To nejsou moc hezké vyhlídky, není-liž pravda?
Komentář Petra Vavrenky
Foto: Shutterstock
