Topíte v krbu? Možná se nakonec nedoplatíte. Ukázala se nečekaná věc, která dělá Čechům čáru přes rozpočet

Současné vysoké ceny energií mnoho lidí vede k tomu, že opouštějí obvyklé způsoby vytápění a ve větší míře se uchylují k těm alternativním. V mnoha případech to člověka příliš nepotěší, protože jde například o zvrat od plynu k uhlí, což je pro životní prostředí velkou zátěží. Jenže se tak opravdu děje, a to ve stále častější míře.

Krby jsou stále oblíbenější

Lidé také mnohem častěji využívají krby. Zatímco dříve je měli třeba jen k vytvoření pohodové atmosféry při dlouhých zimních večerech, teď se jimi snaží vytápět celý dům. To ale nemusí být ve všech případech zrovna moudrou volbou.

Pravdou je, že častá bývá kombinace krbu a elektrického vytápění. Právě topení elektřinou je dnes až neúnosně drahé, a tak se přechod na dříví v krbu jeví jako jasná volba. Přesto je však nutné zapojení krbu do otopné soustavy v domě patřičně zvážit. Nemusí totiž vyústit v kýženou úsporu nákladů, ale může to skončit pravým opakem. V některých případech se totiž lidem vytápějícím krbem konečné náklady skutečně zvýší.

Tento zdánlivý paradox má jednoduché vysvětlení. Jeho středobodem je to, že krb většinou najdeme v obývacím pokoji, kde také bývá umístěn termostat, který měří teplotu a na jejím základě reguluje topení v celém domě.

Vlastností krbu je nicméně to, že velmi rychle vytopí obývací pokoj. To ovšem vede k tomu, že se omezí vytápění zbytku domu a ten začne v zimních měsících rychle vychladat. Teplota v dalších pokojích může rychle spadnout o spoustu stupňů, jelikož krbem se vytápějí jen nepřímo a částečně.

Nemusí se to vyplatit

To má pak za následek řadu věcí. Když se potom přesunete z vyhřátého obývacího pokoje do ložnice, může vám být rázem velká zima. Krb ovšem hlavně rozhodí regulaci teploty v celém domě. Rozdíly mezi jednotlivými místnostmi potom mohou být velké a je těžké je dát znovu dohromady.

Ve výsledku vám pak nezbude než spustit běžné vytápění, ať už elektřinou nebo plynem, a topit takzvaně na plné pecky, abyste vychladnuté prostory znovu dostali do teplotního komfortu. To pak bere značné množství energie, protože je dokázáno, že se má vytápět průběžně a nikoliv nechat teplotu, aby spadla příliš nízko. V takovém případě vám vychladnou i zdi a následné vytopení je energeticky dosti náročné.

Foto: Shutterstock