Tohle Češi ještě nezažili. Brutální rána. Proč nám to dělají? To už nedáme

Kolikrát nám už slibovali, že ceny konečně přestanou růst a začneme se pomalu, ale jistě vracet k normálu. Po velkém inflačním skoku se to mělo stát už loni v létě. Česká národní banka kvůli tomu dokonce přestala navyšovat úrokové sazby, protože považovala zdražování za vyřešené.

Drsný účet za nekonání

Jenže to se nestalo. Někdo se tady opravdu nepěkně přepočítal. Naopak, Češi v lednu zažili skutečně prudký náraz do zdi. Statistický úřad totiž oznámil, že ceny meziročně vyskočily o celých 17,5 %. Na takto vysoká čísla už jsme si zvykli. Jenže ekonomy zneklidnila jiná věc. Měsíčně, tedy z prosince na leden, se ceny zvýšily o enormních 6 %. To by mohlo indikovat novou inflační vlnu, která by výrazně ovlivnila i letošní rok.

Aby toho nebylo málo, tak evropský úřad Eurostat byl dokonce ještě přísnější. V Česku totiž v lednu naměřil dokonce 19% inflaci a informoval o tom, že země měla spolu s Maďarskem a Lotyšskem vůbec nejvyšší inflaci v Evropě.

Ze strany ČNB, která by měla cenovou stabilitu hlídat a především zajišťovat, přitom znovu slyšíme starou známou písničku o tom, že tohle už bylo skutečně naposledy a že teď už se bude inflaci jen snižovat. V příštím roce by měla dokonce dosáhnout kýžených dvou procent, ale většina ekonomů pochybuje o tom, že by se to ze současných výšin mohlo vůbec takhle rychle podařit.

Hrozí velký problém

Důležité je totiž říct, že centrální banka stále nekoná a promarňuje jednu možnost proti inflaci zasáhnout za druhou. Její úrokové sazby jsou stanoveny na sedmi procentech, což je v období devatenáctiprocentní inflace naprosto nedostatečné. Máme totiž záporný úrok mezi deseti až dvanácti procent, v závislosti na výpočtu inflace.

Situace už se jeví jako velmi vážná, protože z epizody zdražování se stává trvalý problém svázaný s českou ekonomikou. Jakmile se tu přitom inflace usídlí, a podle některých se tak už stalo, budeme se jí zbavovat jen velmi obtížně.

Komentář Petra Vavrenky

Foto: Shutterstock