Jsme učeni, že nemoci, výpadky paměti, špatnou psychiku, tělesnou hmotnost, ovlivňují naše geny. Tohle nesvobodné učení nám dalo pocit, že vše leží v naší DNA. Skutečnost je ale jinde. Nejsme totiž otroky našich genů. Nové poznatky předkládají moderní studie, které poukazují na spínače, které nejsou přímo součástí DNA, ale jsou v ní. Mezi tyto spínače patří různé faktory životního prostředí a životního stylu.
Uvědomte si svůj dech
V dnešní době málo kdo ovládá svůj dech správně, a ještě méně lidí si uvědomuje vliv správného dýchání na zdraví. Dýchání je jediná část autonomního systému, kterou můžeme vědomě ovládat. Lidé dnes dýchají mělce a povrchně, což je špatně. Dech má vliv jak na okysličování buněk, tak na vegetativní systém a funkci genů. Naše buňky, pokud nedýcháme správně, jsou ochuzeny o životadárné látky. Dech je také spojen s emocemi, a má tedy vliv na psychiku. S mělkým nadechováním je spojen strach, povrchní a křečovitý dech značí zármutek, nudíme-li se, náš dech je przádný a bez života. Pokud prožíváme lásku, radost, vzrušení, náš dech je hluboký, pravidelný, prostupuje jej pocit fyzické i psychické pohody. Dech je třeba pěstovat a trénovat.
Kvalitní spánek je důležitý
Kvalitní spánek patří k zásadní péči o naše zdraví. Každý dospělý člověk by měl spát tak sedm až osm hodin denně. Při spánku dochází k utužování paměti, odvádění toxinů z mozku a dochází k produkci různých důležitých látek, jako je melatonin – spánkový hormon. Existuje propojení mezi genetickou výbavou a kvalitou spánku. Málo, nebo narušení spánku, úzce souvisí s psychickými problémy. Rovněž souvisí se srdečními chorobami, obezitou, cukrovkou, poruchami imunity a Alzheimerovou chorobou. Zkrácený spánek byl spojen se stresem. Mezi mladými je dnes běžné chodit spát pozdě a časně vstávat. To je ale špatně, protože se snižuje kvalita paměti, soustředěnosti a zhoršuje se imunita.
Meditace
Meditace je spojena hlavně s náboženstvím, ale meditace lze aplikovat jako celkové vyklidnění těla i mysli. Meditace slouží jako klidový režim při stresu, slouží i jako jeho prevence. Meditace má ale pozitivní dopad na naše geny. Ve výzkumu na ženách v roce 2008 byla zjištěna zvýšená aktivita enzymu telomeráza, chránící naše tělo před stárnutím. Na telomerázu má negativní vliv stres, který logicky urychluje stárnutí. Snížení stresu a narušení telomerázy má za následek zamezení propuknutí rakoviny, zabraňuje šíření nebezpečných zánětů v těle a pomáhá posilovat imunitu.
Sport jako důležitá součást pro zdraví
Cvičení má mnohem pozitivnější dopad na zdraví, než si vůbec uvědomujete. Pomáhá zapínat a vypínat určité geny. Cvičení reguluje funkčnost určitých genů, například těm, které zvyšují odolnost proti neurodegenerativním chorobám, mezi něž patří alzheimer nebo parkinson. Při cvičení či jinak zvýšené fyzické aktivitě se aktivuje již výše zmíněná telomeráza, tudíž cvičící člověk spouští prevenci proti stárnutí, a navyšuje se rovněž endorfin, serotonin a dopamin, díky čemuž vznikají pocity blaha a štěstí. Cvičení lze tedy brát jako prevenci proti slabé psychice a proti mnoha chorobám a stárnutí.
