Prořezávání stromů jim úžasně prospěje. Nejen, že budou zdravější a krásnější, ale hlavně se vám odvděčí štědřejší nadílkou, zkrátka budou mnohem více plodit. A i když prořezávání stromu není atomová fyzika, je třeba se řídit určitými pravidly.
Kdy prořezávat?
Jednoznačně na přelomu zimy a jara. Strom má pak dostatek času na regeneraci a také se minimalizuje působení hmyzu a chorob. Začíná se jabloněmi a hrušněmi, někdy během března. Pak pokračujeme ostatními peckovinami. S nimi ovšem počkáme, až pominou noční mrazíky.
Co prořezávat?
Neproduktivní větve. Abyste neproduktivní větev poznali, musíte strom sledovat během roku. Učit se o něm. Pokud jste začátečník, tak odstraňte suché, nemocné a poškozené větve a také ty, které si konkurují. Prořízněte i zahuštěné, tenké větvičky, ty by totiž bránily přísunu slunečního svitu, a tím poškodily celý strom. Nebojte se zastřihnout ani větve příliš vytáhlé, později by se totiž zřejmě stejně zlomily. Prořezávat můžete také z estetických důvodů. Rozhodněte si, jaký tvar koruny pro svůj strom preferujete, a prořežte jej do požadované podoby.
Jak prořezávat?
- Větve a výhony stříhejte nebo řežte šikmo, těsně za místem rozvětvení. Jinak vám zůstane pahýl, a větvi hrozí, že uschne.
- Větší řezné rány (3 cm a více) ošetřete štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Ale pozor, průměr místa řezu by nikdy neměl přesáhnout 5 cm.
- Zachovejte hlavní větve vodorovné nebo lehce šikmé. Strom pak bude lépe plodit. Prořezávejte výhonky, které míří přímo vzhůru nebo dolů.
- Odstranit by se mělo maximálně 20 % větví, větší množství by mohlo strom oslabit.
- Používejte vždy dostatečně ostré nářadí. Na slabší větvičky zahradnické nůžky, na ty silnější vyvětvovací pilu. Před akcí nářadí zeservisujte, vyčistěte, nabruste a hurá na věc.
Foto: Shutterstock
