Riziko, že zemřete v příštím roce, se od věku 105 let nezvyšuje. S tímto překvapivým zjištěním přišla nová studia mezinárodního vědeckého týmu, který ji publikoval v odborném magazínu Science. Vychází přitom z dat několika tisíc dlouholetých Italů. Výsledky rozpoutaly debatu, zda pro člověka existuje něco jako “nejvyšší maximální věk”.
“Naše údaje ukazují, že v případě dožití zatím u člověka není na dohled žádná horní hranice,” říká jeden z autorů studie, Kenneth Wachter. Nezávislí experti však varují před předčasnou euforií.
Vědci se zatím nedokážou shodnout na tom, zda riziko úmrtí u lidí ve vysokém věku dosáhne konstantní hranice. Příroda každopádně dokládá, že něco takového možné je. Například v případě hmyzu, červů nebo kvasnic klesá ve vysokém věku riziko toho, že v dohledné době zhynou.
Z výsledků studie vyplývá, že až do věku 80 let exponenciálně stoupá pravděpodobnost toho, že bude člověk v dalším roce pochován. Důvodem jsou ve vysokém věku rostoucí rizika rakoviny nebo srdečního infarktu. Po 80. roku života se však růst pravděpodobnosti snižuje. Ve 105 letech potom už riziko zůstává zcela konstantní a nezvyšuje se.
Jak lze vysvětlit dlouhověkost?
Podle Wachtera a jeho týmu je možné, že se velmi staří lidé zkrátka jen těší špičkové lékařské péči, ke které se ostatní z různých důvodů nedostali. Jiným vysvětlením může být, že méně odolní lidé zemřou brzy, zatímco robustní a silní lidé mohou dosáhnout extrémně vysokého věku.
“Pokud vyjdeme z toho, že v určitém věku dosáhneme konstantního rizika úmrtí, potom neexistuje pro maximální věk žádný limit,” říká odbornk na demografii, Jean-Marie Robine, který se na zmíněné studii nepodílel. Nejstarším známým člověkem, kterým je 117letá Japonka Chiyo Miyako, tak před sebou má teoreticky ještě řadu let.
