Časté modřiny nejsou jen estetický problém, mohou být projevem vážné nemoci. Projev krvácivé poruchy může ohrozit i život. Jak je to s modřinami?
Modřina je krevní výron. Lidé náchylnější k jejich tvorbě, je často mívají hlavně na končetinách. Někdy stačí pevnější stisk nebo mírný náraz. Drobné krvácivé projevy na kůži vznikají poškozením drobných krevních cév neboli kapilár. Tepny jsou pružnější a vůči tlaku odolnější než žíly. Přidává se pohmoždění tkáně, zánět, otok, bolest a zatvrdnutí. Modřiny jsou více vidět u hubených lidí s tenkou kůží.
Modřiny bez příčiny
Dispozice k tvorbě modřin souvisejí s pevností cévních stěn a kvalitou vaziva. Často je zvýšená tvorba modřin dědičná. Pak hrozí i křečové žíly, hemeroidy a ploché nohy. Modřiny se častěji objevují při dlouhém stání a sezení, kdy je tlak na cévní řečiště v dolních končetinách je větší. Ženy jsou k tvorbě modřin náchylnější než muži, zejména při hormonálních změnách po čtyřicítce a snížení tvorby hormonů estrogenů.
Kdy má zmizet modřina
Modřina většinou zmizí do 2 až 4 týdnů. Krev se rozpadne, vstřebá a modřina mění barvy. Hojení urychlí přípravky s obsahem hirudinu tlumícího srážení. Látku najdeme ve slinách pijavek, přípravky však obsahují uměle vyrobenou látku. Hojení podpoří i klidový režim. Na čerstvé modřiny pomůže komprese a chlazení.
Akutní a dočasný výskyt modřin
Akutní a dočasný výsev modřin v podobě drobných teček zvaných petechie, může provázet virové a bakteriální infekce společně s horečkou, jako angíny, plicní a močové záněty vyvolané streptokoky. Projevy odezní po vyléčení infekce.
Chorobná krvácivost
Chorobná krvácivost neboli hemoragická diatéza může ohrozit funkci některých orgánů, nebo dokonce život. Její příčiny jsou:
- nedostatečná tvorba, zvýšený zánik a vychytávání krevních destiček – trombocytů
- vrozený nebo získaný nedostatek srážlivých faktorů krve
- poruchy vzájemného působení koagulačních a antikoagulačních, neboli srážlivých a protisrážlivých krevních faktorů
Leukémie a další nemoci
Krevní destičky se tvoří v dřeni velkých, plochých kostí. Při leukemii a dalších onemocněních vznikají v menším množství a jsou méně funkční. V produkci srážlivých faktorů se uplatňují bílkoviny a vitamin K. O jejich syntézu a vstřebávání se starají játra a střeva. Srážlivost souvisí i s infekční žloutenkou, cirhózou i malabsorpčním syndromem, kdy se těžko vstřebávají živiny z potravy ve střevech. Stejný dopad mají i drastické diety. Dědičná je i hemofilie, kdy dochází ke krvácením do kůže, kloubů a vnitřních orgánů. Ta se vyskytuje u mužů, ženy ji jen přenášejí. Může jít i o břišní a skvrnitý tyfus nebo krvácivou horečku typu Eboly.
Léky a modřiny
Zvýšené krvácení vyvolávají i kortikoidy. Warfarin pro prevenci trombóz potlačuje jaterní syntézu srážlivých faktorů krve, jejichž tvorba souvisí s přítomnosti vitaminu K. Zvýšená krvácivost se objevuje i při předávkování heparinem. Způsobuje jej i kyselina acetylsalicylová v lécích, jako je Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin, Ibuprofen, Naproxen, Diklofenak a Indometacin.
Jak posílit krevní stěny
Cévní stěnu posílí pestrá strava s dostatkem vitaminu C. Použít můžete i Ascorutin, kde je kyselina askorbová. Vitamín C a rutin zpevní cévní stěny. Mezi přírodní zdroje rutinu patří pohanka, otruby, ovesné vločky, luštěniny, ořechy, slupky jablek i rajčat, citrusy, chřest, listová zelenina, květy černého bezu a zelený čaj.
