Příznaky Alzheimerovy choroby často přehlížíme. První fáze trvá 4 roky, ale často ji nepostřehneme. Věk, kdy se nemoc poprvé objeví, je významný pro další léčbu. Roli hraje i dědičnost. Co udělat proto, aby nás nepostihl nepříjemný Alzheimer?
Pokud se cokoliv v těle nepoužívá, postupně ztrácí svou funkci a nakonec zaniká. Prevencí demence je trénovaná aktivita mozkových buněk. Nové technologie nás bohužel svádí nemuset si nic pamatovat. Jenže trénink paměti je nejúčinnější metodou prevence demence.
Alzheimerova choroba a 1. fáze
Alzheimerova choroba se řadí k atroficko-degenerativním postižením. Je nejasného původu, způsobuje metabolické a strukturální změny nervových buněk, které vedou ke ztrátě jejich funkce. Proces se na počátku v prvních 4 letech projevuje:
- porucha krátkodobé paměti
- poruchy všech složek intelektu
- úbytek paměti a výpadky slov
- vyprávění stejné příhody nebo pokládání otázky v pár minutách, i když známe odpověď
- pokles úsudku a myšlení
- ztráta schopnosti logického uvažování
- ztráta představivosti
- ztráta soudnosti
- nesprávné ukládání věcí
- pokles orientace v prostoru
- ztráta pohybových schopností
Alzheimerova choroba a 2. fáze
Nastupuje asi 3letá fáze poruch chování:
- porucha behaviorální, bloudění na známých místech
- opomenutí vypnout plyn, vodu či zamknout
- poruchy spánku s noční aktivitou a spánkem přes den
Alzheimerova choroba a 3. fáze
Nastupuje asi 2letá kortikální fáze, která se projevuje:
- poruchy mobility
- ztráta schopnosti komunikace
- nepoznávání příbuzných, přátel a pečovatelů
- poruchy udržení moči i stolice
Alzheimerova choroba a 4. fáze
Nastupuje poslední, 1. rok trvající decerebrační fáze:
- pacient je ležící
- nekomunikuje s okolím
- vyžaduje komplexní ošetřovatelskou péči
Alzheimerova demence
Alzheimerova demence není smrtelná sama o sobě, ale nemocný v konečných fázích choroby umírá na komplikace, jako třeba pneumonie. Trvání Alzheimerovy choroby od vzniku po úmrtí je bez léčby asi 10 let. V posledních letech se objevují poznatky o laboratorně rozpoznatelných charakteristických změnách složení v našem mozkomíšním moku několik let před prvními příznaky. Důležité je sledovat i inzulínovou rezistenci. Hormonální stav vede k rozvoji zánětu, narušuje metabolismus cholesterolu a tuků, klesá schopnost zpracovávat sacharidy. Hraje roli i při rozvoji Alzheimerovy choroby.
Výzkum a studie
Výzkum vedl Kacuhiko Janagisawa v japonském národním centru pro geriatrii a gerontologii. Studie zveřejněná v časopise Nature udává více než 90% přesnosti krevního testu k odhalení přítomnosti proteinu často spojovaného s demencí. Studie testovala 370 lidí, 252 Australanů a 121 Japonců ve věku od 60 do 90 let. Ke zjištění amyloidního proteinu beta se nyní používá vyšetření mozku či rozbor mozkomíšního moku v pokročilém stádiu nemoci. Dostupný krevní test by pomohl získat soubor rizikových osob k testování léků. Další studie se bude opakovat na větším vzorku lidí. Mark Dallas z Readingské univerzity to vnímá jako cestu k diagnostice Alzheimerovy choroby mnohem dříve.