Pakliže by se snad někdo domníval, že bankovní krize z minulých týdnů je definitivně zažehnána, šlo by pravděpodobně o předčasné vyhlášení vítězství. Nedávné problémy byly podle všeho jen nakouknutím do kuchyně toho, co nás teprve čeká. Ekonomika a s ní právě i banky se totiž musí vyrovnávat s jedním nepříjemným problémem.
Teprve to přijde
Jde o obrovskou změnu v měnové politice, kterou za poslední rok udělaly centrální banky prakticky po celém světě. Ta česká byla jednou z prvních, kdo začal výrazně zvyšovat úrokové sazby, a to v podstatě z nuly. Zatímco u nás vyrostly až na sedm procent, kde už hodně dlouho nebyly, v USA a eurozóně stále rostou.
Důvodem je vysoká inflace, kterou se ani tak nedaří příliš krotit. Podle ekonomů tu s námi nějakou dobu bude a tím pádem bude nutné držet úroky vysoko. To však má zásadní vliv na ekonomiku. Do potíží se dostávají firmy, kterým se zdražuje financování a právě i banky, které mají ve svých bilancích dluhopisy s nízkými úroky na jedné straně a na straně druhé potom vklady, kde musí lidem vyplácet stále vyšší úrok, aby se svými depozity neutekli.
Podle ekonomky Markéty Šichtařové ta “hlavní legrace” teprve přijde. Staví tu paralelu s velkou finanční krizí. Také tu totiž předcházel rychlý růst úrokových sazeb v Americe. Došlo ke zvyšování sazeb z jednoho procenta v roce 2004 na 5,25 % v roce 2006, tedy za dva roky. Finanční krize potom přišla až s určitým odstupem, a to v roce 2008.
Bude to rána
Tentokrát je situace razantnější. Na pět procent úroku jsme se dostali už za pouhý rok, a to rovnou z nuly. Tak rychlému navyšování úroků se velmi obtížně přizpůsobuje a představuje to svým způsobem šok. Firmy a banky se budou nějaký čas pokoušet vše lepit, ale už se ukázaly první trhliny. Podle ekonomky může vše prasknout třeba až v roce 2025.
Horší je, že se s tím těžko něco udělá. Centrální banky si totiž mohou vybrat jen ze dvou špatných možností. Buď se budou starat o zdraví bankovního sektoru a vystaví lidi obrovské inflaci, nebo budou dělat to, co doposud, tedy inflaci krotit, což ale vyvolá velký tlak v ekonomice. Obě varianty mají potenciál skončit další velkou krizí.
Foto: Shutterstock
