Mnoho lidí se obává, že si běháním zničí kolena. Nová studie však ukazuje, že běh ve skutečnosti může kloubům pomoci, a to tím, že mění biochemické prostředí uvnitř kolene tak, že to pomáhá jeho hladké funkci.
Celé ty roky, které se věnuji běhání, slýchávám od běžců i neběžců „dobře mířené“ rady, které se obvykle shodují v jednom – že riskuji zdraví svých kolen. Popravdě, sám se toho obávám. Ostatně, rozšířený argument mi nepřijde zase tak nelogický: běhání pomalu opotřebuje chrupavku, která brání poškození kostí v kloubu, což může v konečném důsledku vést k artróze.
Jenže ve skutečnosti neexistuje mnoho fakt, která by tuto domněnku podpořila. A naopak roste počet odborníků, kteří hovoří o přesném opaku. Epidemiologické studie ukazují, že dlouhodobí běžci mají menší riziko rozvoje osteoartrózy v kolenním kloubu než lidé stejného věku, kteří neběhají.
Není to jen o váze
Někteří vědci vycházejí z předpokladu, že běžci jsou obecně lehčí než ostatní lidé, nezatěžují tolik kolena kily navíc, což je samozřejmě pro prognózu kolen skvělé.
Další vědci se však s tak jednoduchým vysvětlením nesmířili a rozhodli se prozkoumat, zda běhání náhodou nemá na kolena přímý vliv tím, že mění způsob práce buněk v kloubu.
Do nové studie přizvali 15 mužských a ženských běžců ve věku 30 let, kteří nemají žádnou historii poranění kolena nebo artrózy. Vědci chtěli zkoumat jedince se zdravými koleny, aby lépe dokázali oddělit přínos běhání od jinak normálního stavu kolena.
Tito dobrovolníci navštívili kliniku, kde jim byla odebrána krev. Lékaři jim také z pravého kolena odsáli malé množství synoviální tekutiny, což je kapalina, která snižuje tření v kloubu. Ve zdravém koleni je synoviální tekutiny malé množství, v artritickém či jinak nemocném koleni je jí podstatně více.
Následně byli jedinci na kolečkových křeslech převezeni do biomechanické laboratoře kliniky. Zde seděli buď 30 minut v křesle nebo naopak 30 minut běhali na běžeckém páse svým vlastním tempem.
Po sezení či běhu byli opět na kolečkovém křesle převezeni zpět na kliniku, kde došlo k opětovnému odběru krve a synoviální tekutiny. Každý z dobrovolníků absolvoval jak sedící, tak běžeckou fázi v různých dnech. Následně vědci vyhodnotili látky, které měli mladí lidé v krvi a synoviální kapalině.
Běhání potlačuje zánět a artrózu
Zvláště se zaměřili na molekuly, které souvisí se zánětem. Je dokázáno, že slabé záněty přispívají ke vzniku a rozvoji artrózy v koleni. Proto vědci zkoumali zejména hodnoty takových buněk, o kterých ví, že zvyšují nebo snižují zánětlivost kolene.
Vědci sledovali také vývoj hodnot látky známé jako oligometrický protein chrupavkové matrice (COMP). Je známo, že tato látka se hromadí v nemocných kolenech a slouží jako marker pro testování přítomnosti či postupu artrózy. Pacienti s artrózou mohou mít v synoviální tekutině až pětkrát vyšší hladinu COMP než zdraví jedinci.
Výsledky se ukázalo jako velmi zajímavé a konzistentní. Testovaní jedinci měli po běhání nižší hladiny dvou typů buněk, které přispívají k zánětům v koleni. U běžců došlo také ke změně hodnot COMP. Po běhu jim vědci naměřili vyšší hodnoty této látky v krvi a nižší v koleni. Zdá se tedy, že při běhu dochází k „vymačkání“ této látky z kolena do krve.
Pro porovnání: sedící jedinci měli lehce vyšší hodnoty COMP v koleni a vyšší koncentraci jedné z molekul způsobujících záněty.
Tyto výsledky poslouží jako startovací bod pro další výzkumy, ale už nyní mají autoři studie jasno. „Rozumná míra běhu s největší pravděpodobností nepoškodí zdravá kolena, naopak jim poskytne ochranu,“ říká MUDr. Hyldahl z Brigham Young University v Provo v americkém státě Utah, kde studie vznikala.
