O tom, jak moc se v dnešní době zdražuje zboží a služby, už bylo popsáno mnoho stran papíru, a to jak skutečného, tak virtuálního. Jde ale o tak důležité téma, že je nutné se jím zabývat neustále dokola, obzvlášť když má hned několik vrstev. Na jedné straně tu máme skutečně zvyšující se ceny potravin a energií, které trápí každého. S tím nicméně souvisí i skutečnost, že už nastřádané úspory se v podstatě rozplývají, a to velmi rychlým tempem.
Velký výmaz úspor
Problémem inflace, který představuje pro střadatele, tedy prakticky všechny lidi, kteří mají na účtu své celoživotní úspory, se zabýval ekonom Tomáš Havránek v komentáři pro Hospodářské noviny. Podle něj vlastně nejde o nic jiného než formu zdanění na úspory občanů. Problém je ale v tom, že o tomto zdanění vlastně nikdo neví, protože nebylo odhlasováno, jak by bylo v našem zřízení potřeba.
Inflace zdaňovala lidem úspory vlastně vždycky. Jenže v dobách, kdy činila dvě procenta, to nikdo zase tolik neřešil. Za pět let to znamenalo, že se kupní síla ušetřených peněz snížila o deset procent, což je samozřejmě nepříjemné, ale dá se s tím ještě nějak počítat.
Tato situace se však změnila. Ekonom uvádí, že začátkem příštího roku budou mít úspory českých domácností o třetinu, tedy 33 %, nižší hodnotu než na začátku roku 2021. Skutečně, ani jsme se nenadáli a velká část hodnoty peněz je pryč. Nejde to už přitom zvrátit, velká část inflace už se odehrála v předchozích dvou letech a letos se počítá s dalšími deseti procenty, kterým už se prostě nevyhneme.
Odpovědní nekonají
Ve skutečnosti lze tomuto drtivému dopadu alespoň částečně čelit. Banky dnes nabízejí na spořicích účtech a termínovaných vkladech přeci jen vyšší úroky než před lety. Vcelku snadno lze získat pětiprocentní úrok, ale když inflace dosahuje 15 až 20 %, zase tolik to neřeší. Navíc, Češi jsou proslulí tím, že jim peníze obvykle leží na neúročených běžných účtech.
Na jedné straně to můžeme brát jako novou formu daně. Ovšem ekonom Havránek to bere ještě z jiného úhlu. Vzhledem k tomu, že tato daň nebyla schválena, můžeme tento jev považovat za třetinový státní bankrot.
Je přitom zajímavé, že řešení by tu bylo. S inflací se dá poměrně účinně bojovat, to už ze zkušenosti víme. Od toho máme Českou národní banku, která má za úkol držet inflaci kolem dvou procent. Jenže už třetím rokem se jí to nedaří, což je znepokojující. Navíc se nezdá, že by ČNB nějak konala. Navzdory výzvám ekonomů nezvedá úrokovou sazbu a neplní tak svou funkci.
Foto: Shutterstock
Investujte do války a do zbraní. Jen to vás zachrání. Lidí je na světě a hlavně v Evropě tolik, že to musí skončit hromadným zabíjením. Když budete mít štěstí, přežijete jako Ukrajinci doma.
Kdo není blbej, tak své úspory, pokud samozřejmě nějaké má, zhodnocuje. Pokud neinvestuje, tak i na blbém spořícím účtu jsou teď 6,5% sazby. Kdo naspoříno nemá, nemusí nic řešit. A ten kdo to má doma pod polštářem nebo na klasickém účtu, tak tomu fakt není pomoci.
Tak nějak úplně nevím zda jste ten článek skutečně pochopil. Spořicí účet úrok 6,5%, po odečtení daně tedy cca. 5,5%. Inflace za rok 2022 15,1%. Tedy člověk přijde o cca. 10% svých prostředků. No tak tedy jupí. Ještě, že nás díky vaší radě, stát skrze plánovaně inflační Fiat měnu, okrade jen tak málo. Tedy mimo nespočet dalších daní 😉