Dlouhodobé pořádky přestávají platit a je nutno zavádět nové. Nikde to neplatí tak akutně jako právě v českém důchodovém systému, který momentálně doslova hoří a spaluje obrovské množství peněz. Už brzy by přitom nemuselo být, z čeho ho živit.
Velké změny
Momentálně se řeší především zkrouhnutí mimořádných valorizací, což je záležitost, která se přímo dotkne současné generace důchodců. Ta si přitom může ještě jásat, protože s trochou nadsázky vyhrála jackpot. Přidávalo se jí totiž takovým tempem, že to nemělo obdoby. A také to celý systém rychle uvrhlo do problémů.
V důsledku toho se musí přepracovat to, kdy a jak budou lidé chodit do penze. Jako první přijde zřejmě navýšení minimálního věku pro odchod do důchodu. Zmíněno bylo 68 let, což se ale jeví ještě jako poměrně optimistický odhad, obzvlášť když bude nabíhat několik desítek let. Někteří experti opatrně poukazují na to, že bude nutné navýšit věk zřejmě až na 70 let, a to mnohem rychlejším tempem.
Ale do hry vstupují ještě další faktory. Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo záměr navýšit minimální dobu sociálního pojištění na 40 let, a to ze současných 35 let. Už to je přitom často kritizovaná doba, které mnozí dosahují jen s velkými obtížemi nebo vůbec.
Každý jinak do penze
Reálně to bude znamenat, že Češi budou do důchodu chodit v odlišném věku. Kdo totiž začne pracovat třeba ve dvaceti letech, může čtyřicet roků odpracovat ještě před minimálním věkem pro odchod do důchodu. Kdo ale bude delší dobu studovat, jak je dnes zvykem, a do práce se vrhne ve třiceti, nebude smět vynechat už ani rok, aby mohl jít do penze v 70 letech.
Ministerstvo také chystá větší diferenciaci na základě daného povolání a profese. Některé práce jsou zkrátka náročnější než jiné a je potřeba to zohlednit právě důchodovým věkem. Naopak někdo, kdo bude pracovat celý život v kanceláři, to bude muset dělat podstatně delší dobu, protože fyzicky to nijak náročné není.
Foto: Shutterstock
