Skutečné stáří člověka ovlivňuje zásadně stav jeho střev. Během života se v nich podíl přátelských bakterií, které ovlivňují naše zdraví a imunitu, může zmenšit až stotisíc krát. Brněnští vědci ve spolupráci s Masarykovou univerzitou používají unikátní algoritmus pro stanovení skutečného věku podle složení střevního mikrobiomu.
Stárnutí člověka a zvýšení rizika úmrtí určují zásadním způsobem střevní bakterie. Jejich složení se během života dosti výrazně mění. Např. bifidobakterií, které bývají označovány jako „bakterie věčného mládí“, mívají kojenci ve střevě až 90 procent, u sedmdesátiletého seniora však bývá jejich množství sníženo na pouhé tisíciny procenta. V Brně proto vznikl projekt pro studium mikrobiomového stáří, který přináší nový pohled na určování věku člověka, a dokonce určení rizika předčasného úmrtí, na základě studia složení střevního mikrobiomu. Čeští vědci tak umějí predikovat délku života a riziko předčasného úmrtí na základě určení mikrobiomového věku jedince. „Jedná se o průlom v určování reálného věku člověka,“ vysvětluje Petr Ryšávka, vedoucí výzkumu společnosti Medi Pharma Vision. „Díky molekulárně-biologické analýze dokážeme stanovit, zdali například třicátník není z důvodu narušení střevního mikrobiomu na úrovní devadesátiletého seniora.“ V rámci projektu analyzovali výzkumníci přes 4000 vzorků mikrobiomů a na základě jejich vyhodnocení vyvinuli algoritmus pro stanovení skutečného věku podle zastoupení jednotlivých bakterií. Projekt úzce spolupracuje s Masarykovou univerzitou, která se zabývá studiem mikrobiomu a jeho vlivu na lidské zdraví, např. rakovinu tlustého střeva, antibiotickou rezistenci u bakterií apod.
Vláknina a probiotika místo stresu a konzervantů
Poznání mikrobiomového věku představuje důležitý ukazatel zdravotní kondice, který nejenže odhalí reálné stáří člověka, ale současně může predikovat i riziko vzniku řady onemocnění včetně smrtelných. Díky včasnému odhalení velkého rozporu mezi nominálním věkem jedince a jeho věkem mikrobiomovým lze totiž nepříznivý trend zastavit a změnou životního stylu předejít fatálním důsledkům. „Kondici mikrobiomu ovlivňuje celá řada faktorů a při včasném zásahu lze u jedince, jehož mikrobiomový věk přesahuje i devadesát let, opět vytvořit mikrobiom dvacetiletého mladíka s optimistickou životní prognózou,“ uvádí Petr Ryšávka. Kromě nadužívání antibiotik a konzumace potravin s konzervanty, které v řadě případů způsobují stárnutí mikrobiomu, lze totiž na střevní bakterie působit také pozitivně. Mezi možnosti omlazování střevní mikroflóry patří konzumace fermentovaných mléčných pokrmů, jako jsou jogurty, kefíry nebo fermentované zeleniny. Nejmodernější forma omlazováni mikrobiomu je postavena na individualizovaném přístupu obohacování střevního mikrobiomu probiotickými bakteriemi.
