Vědci zjistili, že mozek řídí naše pocity hladu více, než bylo dosud známo. Mozek totiž aktivně nasává cukr z krve, na což přišli němečtí odborníci z Technické univerzity v Mnichově ve studii, jejíž výsledky by mohly vést k pokroku v léčbě cukrovky a obezity. Mozek tak cukr nepřijímá pasivně, ale aktivně ho vyhledává.
Jak funguje cukr v mozku
Naše mozkové buňky, které mají nejvyšší spotřebu cukru ze všech orgánů, mají pod kontrolou metabolismus a pocity hladu víc, než se původně předpokládalo. Doposud si většina vědců myslela, že pohyb cukru do mozku byl čistě jen pasivní proces. Výsledky však nyní naznačují, že mozkové buňky by mohly být důležitější v úpravě metabolismu, než se původně předpokládalo. Výsledky výzkumu by tak mohly otevřít cestu k uzdravení pacientů, kteří trpí onemocněními souvisejícími se stravováním.
„Naše výsledky poprvé ukazují, že zásadní metabolické a behaviorální procesy nejsou regulovány pouze prostřednictvím nervových buněk a že jiné typy buněk v mozku, jako je například astrocyt, hrají klíčovou roli. Tento fakt by mohl pomoci vysvětlit, proč bylo dosud obtížné najít účinné a bezpečné léky na cukrovku a obezitu až dosud,” řekl Matthias Tschöp, ředitel oddělení metabolických poruch.
Za použití pozitronové emisní tomografie, speciální zobrazovací techniky, vědci prokázali, že hormony, jako je inzulin a leptin mají specifický účinek na tyto mozkové buňky – regulují příjem cukru do mozku – jako “přepínače cukru”. Chybějící inzulínové receptory na povrchu astrocytu mají za následek nižší aktivitu v neuronech, které omezí příjem potravy jako součást regulace mozku našeho metabolismu.
Snížení závislosti na cukru
Podle vědců by budoucí studie mohly upravit starý model, který mluví o nervovém řízení příjmu potravy a metabolismu a začlenit do něj koncepci, v níž astrocyty hrají klíčovou roli. Lepší pochopení vzájemného působení mezi buňkami by mohlo odkazovat na snižování závislosti na cukru a poskytne tak lepší řešení pro ty, kteří trpí obezitou a cukrovkou.
“Je ještě hodně práce před námi, ale alespoň teď máme lepší představu o tom, kde hledat,” řekla Cristina García-Cáceres, neurobioložka z Helmholtz Diabetes Center v Mnichově a vedoucí autorka studie.
Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) odhalila v dubnu, že počet lidí s diabetem se zvýšil až čtyřnásobně na celém světě za posledních 35 let. Světová zdravotnická organizace řekla, že 150 zemí připravily “ambiciózní cíl” snížit případy nepřenosných chorob, jako je cukrovka o jednu třetinu do roku 2030.
Foto: Shutterstock, zdroje: Helmholtz, Science Daily
