Ačkoliv se v minulých měsících hodně hlasitě mluvilo o tom, jak moc ceny energií zdražují, mnozí to ve skutečnosti ještě reálně nepociťovali. Ačkoliv už často využívali dražší plyn a elektřinu, stále platili původní zálohy a dost možná se domnívali, že jich se problém zatím netýká. O to větší problém nastane v této době, kdy dodavatelé ve velkém začínají rozesílat vyúčtování a faktury s doplatky.
Začaly chodit složenky
Zcela jednoznačně půjde o největší téma podzimu. Většina lidí se teď totiž definitivně setká s tím, jak moc ceny elektřiny a plynu vyskočily. A budou se s tím muset nějakým způsobem vyrovnat.
Aktuální nedoplatky ještě nemusí být tak vysoké. V minulé topné sezóně sice ceny už začaly růst, avšak ještě nebyly tak vyšponované jako právě teď. To samé platí o elektřině, která se právě v těchto dnech dostala na nové rekordy. Nové ceníky přitom nabíhaly postupně a nepokryly tak dosud celý rok. To vše může hrát ve prospěch ještě relativně rozumnému vyúčtování.
Jiná věc jsou ale zálohy. Ty dodavatelé svým zákazníkům vypočtou na základě jejich spotřeby z ukončeného období, avšak už na ně uplatní vyšší ceny.
Problém hlavně nové zálohy
“Přišla mi faktura na plyn. Nedoplatek 20 tisíc za minulý rok ještě nějak zvládnu. Ovšem do kolen mě dostaly zálohy. Každý měsíc mám teď platit 12 tisíc korun, a to jen za plyn. Elektřina je dalších 5 tisíc. Dohromady tak máme za energie platit 17 tisíc korun měsíčně, a to se ještě možná bude zdražovat, takže to skončí dalším nedoplatkem,” říká pan Milan, který žije v malé vesnici na Vysočině. S manželkou obývají nezateplený rodinný domek. Dohromady mají čistý příjem ve výši 35 tisíc korun. Polovinu tedy dají za energie.
Stát chce tyto problémy řešit v rámci příspěvku na bydlení poté, co se ukázalo, že hojně diskutovaný úsporný tarif bude spíše drobným přilepšením. Z úst představitelů státu zaznělo, že by lidé neměli za energie platit více než 30 % svých příjmů. Na velmi významnou pomoc by tak měl nárok i pan Milan s manželkou.
Jejich platba za energie by neměla překročit 10 500 korun. Rozdíl do 17 tisíc by tedy měl pokrýt příspěvek, což by bylo ročně 78 tisíc korun. To už je významná pomoc. Teď však zase zaznívá, že takové částky zřejmě nebude možné vyplácet kvůli platným stropům na tyto dávky.
Foto: Shutterstock
A co takoví lidé čekají? Že je budeme dotovat ze společných peněz? Za mě ani omylem. Abych tolik ve starém domě neplatil, topím méně kvalitním dřevem za odvoz. A hlavně nečekám tak s nataženou rukou, jestli někde nějaký politik nepřerozdělí někým vydělané peníze v můj prospěch.