Silniční doprava prochází neustále přísnější regulací a omezuje se například to, co mohou řidiči za volantem dělat. Zatímco v minulosti nebylo výjimkou mít u ucha mobilní telefon a při řízení telefonovat, dnes je to považováno za velmi vážný prohřešek. A nikdo to již nezpochybňuje, protože většina lidí uznala, že něco takového skutečně odvádí pozornost.
Starších řidičů přibývá
Kolem starších řidičů se však neustále našlapuje velmi opatrně. Je to pochopitelné. Nikdo nechce seniorům říct, že od této chvíle už za volant nepatří, protože jsou tam nebezpeční sobě i svému okolí. V tomto směru se ale bude muset něco odehrát.
Důvodů je celá řada. Předně je tu skutečnost, že populace stárne do stále pokročilejšího věku. Zatímco dříve byli osmdesátiletí lidé za volantem velkou výjimkou, dnes se postupně stávají spíše standardem. A ze statistik vyplývá, že spolu s tím přibývá i nehod způsobených právě seniory a jejich nepozorností.
Nejde o žádnou ostudu. Stáří je nezastavitelné a svým způsobem spravedlivé pro každého. Postupem času ochabují reflexy, mozek už nefunguje tak, jako dříve, člověk se jednoduše zpomaluje a nedokáže se rozhodovat s takovou grácií jako dříve.
Jistě, stále je to velmi individuální. Někteří lidé mohou být v sedmdesáti letech naprosto čilí a bez problému řídit, další už mají ale problémy sami se sebou i v běžném životě, a přesto by chtěli usedat za volant. Těm je ale třeba říct, že to není možné.
Odebrání řidičáků, případně testy
Určité síto probíhá už dnes, kdy jsou to lékaři, kteří by měli dát případný podnět k odebrání řidičského oprávnění. Reálně to ale příliš nefunguje a podobných případů je velmi málo. Rozhodně méně, než by bylo potřeba.
V úvahu tak připadá několik možností. Jednou z nich ne pevná věková hranice, nad kterou by už nikdo řídit nesměl. Nabízí se třeba 75 let. Pokud by jí někdo chtěl překročit, musel by prokázat, že je za volantem stále bryskní jako za mlada, kdy mu byl řidičák přidělen. Znamenalo by to zřejmě jednoduše nové zkoušky.
Pro dotyčné by to bylo pochopitelně nepříjemné, ale šlo by o spravedlivé pravidlo, které by bylo pro všechny stejné. Nad úrovní řidičských kvalit ve starším věku jednoduše nelze přivírat oči, obzvlášť když jde o stále palčivější otázku.
Komentář Petra Vavrenky. K sepsání ho vedly dva nedávné zážitky na silnicích, kdy jednání starších nepozorných řidičů jen s velkým štěstím neskončilo velkou havárií.
Foto: Shutterstock
To je hodne diskutabilni
Já myslím, že je to hlavně o soudnosti a osobní zodpovědnosti. Jsem v lehce předdůchodovém věku, mám řidičák i piloťák. Ale v poslední době jsem si všiml, že po západu slunce, než se úplně setmí, vidím trochu hůř. V mém věku prý celkem obvyklá věc. Takže prostě v tuhle dobu neřídím. Jedu dřív nebo později, když jsem na dlouhé trase, buďto si dám pauzu, nebo se nechám vystřídat. V lítání ten problém nemám, jakožto sportovní pilot mužů lítat jenom VFR, tedy od východu do západu slunce – a to vidím normálně 🙂