Aby toho nebylo málo, ukazuje se, že s imunitou proti koronaviru to nebude vůbec tak jednoduché, jak jsme si malovali. Teoreticky nemusí pomoct ani promořování populace. Poprvé to připustil také hlavní epidemiolog Roman Prymula.
Reaktivace nebo znovunakažení
“Pacienti vykazují virus poměrně dlouho. Co se týká imunitní odpovědi, tak je to těžké říct, protože jde ve dvou vlnách. Pacient je propuštěný z nemocnice po dvou negativních testech, ale po delší době začne virus znovu detekovat,” uvedl Prymula na tiskové konferenci. Naráží tím na stále častěji se objevující případy, kdy se virus objevil u lidí, kteří byli označeni za vyléčené. Lékaři mají stále spíše za to, že se virus v těle reaktivoval, než že by se dotyčný nakazil znovu. Ale ani to už dnes není vyloučeno.
“Jak to bude s imunitou, je řada neznámých, protože se objevují okna, kdy jsou protilátky téměř nulové a pak opět dochází k jejich nárůstu. Jak dlouho po prodělání nemoci je člověk imunní a má dostatek protilátek, ještě nevíme. Hovoří se o dvou letech, ale je to ještě předmětem zkoumání. Není tomu jako například u spalniček, kdy je ta imunita až celoživotní,” uvedl Prymula.
Hlavní epidemiolog České republiky také přiznal, že stále není jasné, jak silná imunita po prodělané nemoci vlastně vzniká. Domnívá se, že silnější imunitu získají pouze pacienti, kteří měli těžší průběh nemoci a tělo se tak s Covidem-19 muselo nějakou dobu prát. Naopak ti, kteří nemoc prodělali s lehkými příznaky nebo jí dokonce ani nezaregistrovali, mohou mít imunitní odpověď mnohem slabší. Tělo totiž nevytvořilo dostatečné množství protilátek. V tomto případě jde zejména o mladé a zdravé jedince.
Komunitní imunita asi nebude
Tím se ale nabourává teorie o stádní neboli komunitní imunitě, ke které se mnozí upínali. Ta nicméně spočívá v tom, že se nemocí nakazí velká část populace, přičemž drtivá většina bude mít lehký průběh. Tato většina tak snadno získá protilátky, virus už jí znovu nenapadne a tímto způsobem bude ve výsledku chráněna i ohrožená část populace, tedy zejména senioři a nemocní lidé. Ale pokud se lidé budou infikovat opakovaně, tato hypotéza padá.
Předseda České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý v rámci tiskové konference dodal, že kdovíjak pozitivně to nevypadá ani s léky. Podle něj první zveřejněná studie s pacienty, kterým byl podáván experimentální lék remdesivir, dopadla pod očekávání. Zabral totiž jen u 68 % pacientů, přičemž ještě není zcela jasné, zda ke zlepšení stavu přispěl sám o sobě. Kromě toho se ukázalo, že má poměrně vážné vedlejší účinky.
Podle Prymuly tak musíme přestat spoléhat na to, že se v brzké době objeví univerzální lék. Zatím jediné opatření, které opravdu funguje, je karanténa, která se od 1. května naplno překlopí do své chytré fáze.
Foto: Freepik
