Dlouhé roky platila Česká republika za zemi zaslíbenou instantní kávě. Její výrobci si mnuli ruce nad obrovskými zisky, které jim tento jednoduchý produkt generoval, a přicházely s dalšími značkami na trh, které podporovaly reklamami, jež pro změnu Čechy utvrzovaly v tom, že instantní káva je ten správný způsob, jak si tento nápoj vychutnávat.
Je to stále káva?
Až v poslední době se tu začalo rozvíjet něco, čemu by se dalo říkat kávová kultura. Do popředí se dostává důraz na co nejvyšší kvalitu kávu a způsob její přípravy. Někdy se z toho ale dělá až moc velká věda a zároveň se instantní káva šmahem odsuzuje. Lidé, kteří ji ještě před časem pili, ale teď si zvykli na chuťově lepší mletou či zrnkovou kávu, teď nad instantním nápojem ohrnují nos a mnohdy hlásají, že s kávou nemá nic společného. Na druhé straně je tu ale stále značná část společnosti, která si svou kávu stále ráda připravuje z granulovaného prášku, který pouze zalije vodou. I v tomto ohledu tak dochází k určitému rozdělení společnosti. Pokud bychom se ale drželi faktů, není to zdaleka tak jednoznačný souboj, jak by se mohlo zdát.
Instantní káva se vyrábí poměrně složitým způsobem, kdy je zapotřebí nejprve vyrobit kávový extrakt, v němž je potřeba uchovat rozpustné a vonné látky, aby si káva zachovala své aroma. Obvykle se k tomu dospěje extrakcí mleté kávy ve vodě za vysokých teplot a tlaku. Pak je nutné z extraktu dostat vodu. To se dělá sušením mrazem v rámci procesu známém jako lyofilizace. Při nízkých teplotách voda sublimuje a dochází k vysušení kávy do podoby tak, jak ji známe.
Více antioxidantů, méně kofeinu
Podle mnohých je tento způsob výroby nešetrný a vede k mnoha ztrátám zejména v oblasti prospěšných látek obsažených v kávě. Jenže studie ukazují trochu něco jiného. Například antioxidantů v podobě kyseliny kávové a chlorogenové, které chrání lidské tělo před oxidačním tělem a volnými radikály, je totiž v instantní kávě více než v kávě mleté. Důvodem je to, že v kávovém extraktu dochází k pevnému zakonzervování antioxidantů.
Pokud jde o obsah kofeinu, tam přeci jen vítězí káva mletá, jakkoliv je otázkou, zda je množství kofeinu na jeden šálek klíčovou charakteristikou. V jednom espressu do sebe dostanete v průměru 100 miligramů kofeinu, což je přibližně čtvrtina doporučené evropské normy podle EFSA. Oproti tomu v šálku, který vznikne ze dvou gramů rozpustné kávy, je kofeinu 50 až 90 miligramů podle druhu kávy. Teoreticky si tak instantní kávu můžete dopřát vícekrát za den.
Mnoho toho bylo napsáno o možných karcinogenech v instantní kávě. Pravdou je, že tento nápoj skutečně obsahuje akrylamid, ovšem v žádném případě v množství, které by bylo nějakým způsobem škodlivé. EFSA uvádí možný denní příjem akrylamidu v rozmezí 28–133 μg. V jednom šálku instantní kávy je přitom 1 až 2 μg.
Největší ztráty tak instantní káva trpí v oblasti chuťové. Kdo se naučí pít kávu klasickou, většinou již nechce zpět. Na druhé straně, existuje překvapivě velké množství lidí, kterým silné espresso nechutná a nedají dopustit na svůj šálek rozpustné kávy.
Foto: Shutterstock, zdroje: NCBI, EFSA
Nejraději mám arabicu – bez příměsi robusty. Má sice o něco méně kofeinu, ale nedráždí žaludek jako robusta.
Instantní kávě jsem na chuť nepřišla.
Není to káva, nechutná to jako káva! Když se vymáchá zemová hadra v rybníku, vyždímá a ohřeje se to tak to je přesně instantní káva! 🤮
Také jsem milovala Preso kávu,ale pak mi z ní začalo být těžko na žaludku,proto jsem začala pít granulovanou kávu s mlékem 1-2 denně a jsem spokojená.