Spánek je zcela nenahraditelnou činností, kterou lidský organismus nutně potřebuje pro to, aby mohl správně fungovat. Pochopitelně je možné si se spánkovým režimem nějakým způsobem hrát a pokoušet se ho ošálit. Oblíbené jsou různé povzbuzovače, které mají za cíl jediné: prodloužit bdělost a zkrátit potřebu spánku. Dlouhodobě to však praktikovat nelze. Zcela vážně totiž riskujete kolaps organismu.
Záleží i na kvalitě spánku
Většina lidí dobře ví, že pokud se v noci dobře neprospí, nestojí další den většinou za moc. Jsou totiž malátní, nedokáží se soustředit a dělají chyby. Mnoho z nás proto na spánek a jeho kvalitu nedá dopustit. Pak jsou ale i tací, kteří spánek bagatelizují jako něco nepotřebného. Takových lidí v dnešní hektické době přibývá a sedí dokonce i v nejvyšších vládních funkcích. Nespat coby ctnost zavedl do veřejného prostoru premiér Andrej Babiš, který je znám tím, že vstává o páté a v šest už úřaduje na vládě. Snad podle toho, že nespí, svěřil také dvě ministerstva svému kolegovi Karlu Havlíčkovi, který má vstávat ještě dříve a prý mu stačí spát tři až čtyři hodiny.
Pochopitelně platí, že spánek nelze tak úplně paušalizovat. Někdo potřebuje spát déle, někomu stačí kratší doba. Souvisí to i s tím, jak kvalitně dokážete spát. Pokud někdo dlouho usíná a v noci se budí, ať už kvůli nutkání na močení, chrápání nebo nočním můrám, bude potřebovat spát déle než někdo, kdo usne okamžitě poté, co ulehne a probudí se až se zazvoněním budíku. Přesto ale podle vědců platí, že nedostatek spánku se dříve či později projeví. A pak jsou z toho často chronické stavy, kterých se nedá zbavit do konce života.
Jak dlouho spát?
Vědci z National Sleep Foundation, tedy organizace, která se zabývá otázkami kolem spánku, sestavili jasný plán pro všechny věkové kategorie s počty hodin, které by měly věnovat spánku.
- Novorozenci (0 až 3 měsíce): 14 – 17 hodin
- Kojenci (4 až 11 měsíců): 12 – 15 hodin
- Batolata (1 až 2 roky): 11 – 14 hodin
- Předškoláci (3 až 5 let): 10 – 13 hodin
- Děti školního věku (6 až 13 let): 9 – 11 hodin
- Náctiletí (14 až 17 let): 8 – 10 hodin
- Mladší dospělí (18 až 25 let): 7 – 9 hodin
- Dospělí (26 až 64 let): 7 – 9 hodin
- Starší dospělí (65+): 7 – 8 hodin
Z tabulky je zřejmé, že nejvíce toho naspíme hned po narození a pak se potřeba spánku postupně zkracuje. V dospělosti se pak ustálí a neměla by dlouhodobě klesnout pod sedm hodin denně. Tolik přitom v dnešní době mnozí lidé nenaspí.
Kromě času, který je třeba věnovat spánku, odborníci doporučují zaměřit se na rituály, které vám spánek zpříjemní a díky kterým se vám bude lépe usínat. Je třeba si připravit takové prostředí a naladění, abyste se na spánek těšili a vychutnávali si ho. Někomu může pomoci, když si před spaním krátce zamedituje nebo lehce zacvičí. Několik hodin před ulehnutím se doporučuje také vyvarovat se takzvanému modrému světlu, které na nás září z displejů telefonů nebo monitorů. Snižuje totiž množství melatoninu v těle, tedy spánkového hormonu.
Foto: Shutterstock
