Českou kuchyni si bez zelí snad ani neumíme představit. Co by bylo knedlo vepřo bez zela a i ta kachna nebo husa by byla bez přílohy v podobě zelí chuťově poloviční. Sterilované zelí si samozřejmě můžeme koupit, ale máme také možnost připravit si ho doma – s tou výhodou, že přesně víme, co jsme do něj dali a jak jsme postupovali.
Zelí – zásobárna vitamínů
Kromě toho, že je zelí zkrátka výborné k masu i ke knedlíkům, přináší jeho konzumace lidskému tělu spoustu benefitů. Zelí je totiž takovou zásobárnou vitamínů a prospěšných látek, do které můžeme sáhnout takřka kdykoli. Především v zimním období nebo zkrátka v časech, kdy je vitamínů nedostatek, je zelí obrovským a laciným zdrojem vitamínu C (na což přišli už v dávných dobách námořníci, kteří se pojídáním zelí chránili před kurdějemi). Kromě něj však ze zelí získáme třeba i vápník, draslík nebo fosfor – a to v poměrně velkém množství. I proto je důležité myslet na to, že bychom měli zelí pravidelně zařazovat do našeho jídelníčku.
Zavařujeme červené zelí
Na 2 kila červeného zelí budeme potřebovat:
- 200 g cukru krupice
- 0,5 litru kvasného lihového octa
- 70 g soli
- jablko
- cibuli
- kmín
- hořčičné semínko
Zelí nakrájíme nebo ideálně nakrouháme na úzké nudličky, které povaříme v silně osolené vodě, zhruba 5 minut. Na nálev si připravíme dva litry vody, které vaříme spolu s cukrem, solí a octem.
Uvařené zelí necháme vychladnout a vymačkáme z něj přebytečnou vodu. Následně k zelným nudličkám přidáme nakrájenou cibuli, jablko, kmín i hořčičné semínko. Celou směs napěchujeme do zavařovacích sklenic a zalijeme nálevem, který musí být horký.
Ideální pro zavařování je samozřejmě zavařovací hrnec. V zásadě ale stačí obyčejný velký hrnec, na jehož dno umístíme starou utěrku, aby sklenice nepopraskaly. Zavařujeme zhruba tři čtvrtě hodiny těsně pod bodem varu.
Foto: Shutterstock
A kolik vitamínu C v takto zpracovaném zelí zbude?