Pokud se chceme podívat na počátky léčitelství, můžeme začít v dobách minulých už u pravěkého člověka. Ten se dožíval přibližně třiceti let a za život ho často postihovala řada nemocí, infekcí a zranění. Na počátku byly jeho schopnosti značně omezené, a proto se uchyloval při zranění k odpočinku a nechával všechnu práci na samotném těle. V pozdějších dobách však začal vymýšlet vlastní léčitelské prostředky a metody, čímž pomáhal procesu uzdravení.
Magické myšlení pravěkého člověka
Pod pojmem “magický” se skrývají nadpřirozené síly. Jelikož si pravěký člověk spoustu jevů neuměl vysvětlit, ale zároveň ho vývoj myšlení hnal dopředu, prošel také fází, kdy uvažoval o magii. Šamani se snažili pomocí jeskynních maleb zařídit úspěšný lov a stejně tak se začali věnovat léčitelství.
K léčení používali přírodních sil
Když pomineme rituály, které mohli léčení doprovázet, určitě jsou zajímavé také použité nástroje a “léky”. To, že došlo k používání různých pomůcek dosvědčují různé archeologické nálezy. Mezi takové lze zařadit například pomůcky, které držely zlomenou či vymknutou končetinu.
Rostliny, které se vyskytovaly v okolí, používali lidé až později. Šlo o ingredienci, která se přidávala do různých placek a dalšího jídla, aby se nemocný zotavil.
Jednou z mnoha teorií, kterou je však těžké dokázat je používání různých odvarů z bylin či jejich vůně k uzdravení. Stejnou funkci měly kořínky a často také krev nebo tuk zvířat.
Z čeho byly vyrobeny nástroje
Pomůcky k provádění různých operací a chirurgických zákroků (například trepanace) byly v pravěku hlavně z kamene a přírodních materiálů. Případně se jednalo o kosti. Jelikož pravěký člověk neměl tak širokou škálu materiálů, jako má dnešní společnost, musel kameny a kosti opracovávat do různých špičatých tvarů. Důkazy o použití se dochovaly přímo v lebkách tehdejších lidí, díky kterým dnes lze provádět výzkum.
