Losos se stal jednou z nejoblíbenějších ryb českých domácností. Stále častěji si ho místo tradičního kapra dopřávají také na Vánoce. Jeho cena však šplhá výš a výš a navíc se objevují zprávy o tom, že ne každý losos je opravdu kvalitní, obzvlášť, když je chován na některé z farem, kde nejsou podmínky zrovna nejlepší.
Lososovitý pstruh na druhé straně působí jako chudý příbuzný. Vypadá podobně, ale je výrazně levnější. Jakoby se jeho chovatelé snažili přiživit na oblibě samotného lososa a možná i tak trochu chtěli mást spotřebitele. Je tomu ale skutečně tak? Částečně ano, protože žádný lososovitý pstruh jako druh ve skutečnosti neexistuje. Jde jen o obarveného běžného pstruha. Není ale náhodou takový pstruh stejně kvalitní, nebo za daných okolností ještě kvalitnější rybou? Pokusíme se odpovědět.
Omega-3 mastné kyseliny a další prospěšné látky
Ryby jsou našeho jídelníčku, protože poskytují mnoho cenných látek, především mastných kyselin, zejména z rodiny omega-3, nezbytných pro správnou funkci oběhového systému (snižují hladinu triglyceridů a krevní tlak, regulují hladinu krevního cukru, mají protizánětlivé vlastnosti) a podporují správnou činnost mozku a zraku.
Není náhodou, že losos je považován za jeden z nejbohatších zdrojů těchto cenných sloučenin. 200 gramů této ryby pokryje naši týdenní potřebu nenasycených mastných kyselin. Lososovitý pstruh však v tomto ohledu není chudým příbuzným. Žádná jiná sladkovodní ryba neposkytuje tak vysokou dávku omega-3 mastných kyselin, tedy 1,75 g na 100 gramů pstruha, téměř stejné množství jako u lososa.
Oba druhy (s mírnou převahou lososa) poskytují podobnou porci plnohodnotné a lehce stravitelné bílkoviny, obsahující například exogenní aminokyseliny, které si naše tělo neumí vyrobit (leucin, valin nebo lysin).
Losos a pstruh jsou bohatým zdrojem vitamínů skupiny B, zejména niacinu (B3), který je pro náš mozek velmi potřebný a podílí se také na syntéze důležitých pohlavních hormonů, kortizolu, tyroxinu a inzulínu. 100 gramů lososa poskytuje 7,9 g této sloučeniny, pstruh pak 5,2 g. Losos také poskytuje mnohem více vitamínu D, zodpovědného mimo jiné za mineralizaci kostí nebo regulaci metabolismu vápníku a fosfátů v těle.
V lososech a pstruzích není nouze o cenné minerální látky. Například selen, který je nezbytný pro tvorbu mnoha enzymů, zajišťuje správné fungování imunitního systému a stimuluje jej k obraně proti infekcím nebo toxinům. Selen je také silným antioxidantem, který neutralizuje škodlivou aktivitu volných radikálů odpovědných za urychlení procesů stárnutí těla a rozvoj řady onemocnění včetně rakoviny. Mnohem více ho však najdeme v lososovi (36 mg / 100 g) než v pstruhovi (17 mg / 100 g).
Problematický chov lososa
Porovnáním nutričních hodnot obou ryb lze nabýt dojmu, že vítězem této soutěže je losos. Pokud bychom porovnávali obě ryby v nejlepší kondici, pravděpodobně by tomu tak bylo. Jenže tak jednoduché to není.
Nejcennější je maso volně žijících lososů atlantických a tichomořských, zejména z oblasti Aljašky. Ryby z velkých mořských chovů jsou často mnohem chudší na cenné živiny a skrývají spoustu zdraví škodlivých těžkých kovů, dioxinů, antibiotik a pesticidů, které se hromadí v tukové tkáni. Chovaný losos poskytuje méně prospěšné omega-3 mastné kyseliny a ve zvýšené dávce omega-6 mastné kyseliny, které jsou ve zvýšené míře škodlivé.
Podle nedávného zjištění nadace Compassion in World Farming, která se zabývala činnostmi farem na západním pobřeží Skotska (ryby tam chované často končí v České republice), rostou lososi v dosti otřesných podmínkách. Téměř každý třetí během chovu zemře a mnoho ryb bojuje s nemocemi.
Chov pstruhů je méně kontroverzní. Tyto ryby totiž vyžadují dokonale čistou vodu a zdravé jídlo, a tak je nelze tak jednoduše ošidit. Díky tomu je jejich maso bohaté na cenné živiny a neskrývá škodlivé látky.
Foto: Shutterstock, zdroje: Compassion in World Farming, Healthline, Ryba na talíř
