Bankovní krize se podle všeho přelila ze Spojených států amerických do Evropy, jak mnozí analytici předpovídali. Zatímco v USA se podařilo to nejhorší zažehnat a vše zřejmě skončí krachem dvou poměrně velkých, nikoliv však systémových bank, na starém kontinentu zřejmě ještě bude veselo.
Co se to vlastně děje
Když se v minulém týdnu v Americe ocitly banky pod tlakem výběrů prostředků, kterému některé podlehly, poukazovali mnozí na skutečnost, že evropské banky jsou na tom dost možná ještě hůře. Mnohé se dosud zcela nevyhrabaly ze svých problémů spojených s finanční a evropskou dluhovou krizí a už je tu další zátěžový test.
Panují obavy, aby i evropští střadatelé nevyrazili vybírat ze svých finančních ústavů vklady ve velkém. Takový “run na banku” je totiž obtížné, pro mnohé prakticky nemožné přečkat. Pokud by se tak stalo, záleželo by na rychlé reakci úřadů, které mají teoreticky možnost situaci zklidnit.
Záležet bude na tom, o jak moc systémový problém půjde. Pokud by měly začít krachovat velké banky, je zásah prakticky jistý. V případě těch menších to už ale není zdaleka tak jisté. V USA se problém podařilo vyřešit i tím, že se rozšířil systém pojištění vkladů a pokryl prakticky veškeré vklady v problematických bankách. Zda se tak stane i v Evropě, je otázkou.
Jako za velké krize?
Aktuálně se všechny oči upírají především na švýcarskou banku Credit Suisse, která už je pod tlakem několik měsíců, ale teď už pod skutečně drtivým. Její už tak vyklesané akcie dnes klesají o dalších více než dvacet procent.
Padají také akcie dalších významných evropských bank, jako je například Unicredit, Erste nebo Societe General. S některými z nich muselo být dokonce zastaveno obchodování, protože propad byl příliš prudký.
Někteří už začínají vytahovat i příměry s velkou finanční krizí z roku 2008, která rovněž započala zničehonic pádem nejprve menších, ale pak i větších bank.
Foto: Shutterstock
