Bohužel se přihodilo, že kromě obecné vlny zdražování, která prochází celou Evropou a kromě energií se týká zejména potravin, z toho vychází Česká republika pomalu nejhůře ze všech. Obchodníci zde využili své tržní síly a navýšili ceny potravin takovým způsobem, že to mnohým vzalo dech.
Za hranicemi je to úplně jinak
Není tedy divu, že stále více lidí zkouší to, co už se nějakou dobu doporučuje. Tedy nákupy v zahraničí, kdy pro nás platí, že se to týká zejména Polska a Německa, kde jsou ceny často mnohem nižší než v českých obchodech. Mnozí si navíc pochvalují zdejší kvalitu potravin.
V sousedních zemích bylo levněji už dříve, ovšem příchod cenové krize vše ještě zvýraznil. Stejný nákup tak v Polsku pořídíte o třetinu až polovinu levněji než u nás, zatímco v Německu můžete ušetřit kolem dvaceti procent. Pochopitelně hodně záleží na tom, které potraviny nakupujete. Levnější je za hranicemi hlavně maso, mléčné výrobky, cukrovinky, ale i drogerie. V případě Polska navíc platí, že si tam ještě výrazně levněji natankujete, což činí cestu výhodnou i pro ty, kdo to tam mají přeci jen dále a dříve tam na nákupy nejezdili.
Jedním z důvodů, proč je teď v Polsku a Německu výrazně levněji než v České republice, jsou také opatření, která se tam před řadou měsíců zavedla. Jako jedno z prvních přišlo na řadu snížení daně z přidané hodnoty na potraviny. To v podstatě utlumilo tlaky na zvýšení cen. Ty tak sice neklesly, ovšem zůstaly stejné. Reálně tedy ke zdražení došlo, ale teprve kdyby se započetla DPH v původní hodnotě, což ještě nějakou dobu nenastane.
Musí se něco udělat
Česko se k takovému kroku dosud neuchýlilo. Teď mu ale podle všeho došla trpělivost. Ukazuje se totiž, že Češi už na nákupy do ciziny vyjíždějí ve velkém a začíná to být kontraproduktivní. Českému státu tak totiž utíkají příjmy nejen z DPH, ale také z daně z příjmů obchodníků i českých výrobců potravin. Polsko a Německo tak tímto způsobem začaly vysávat český trh.
Ministerstvo zemědělství proto už avizuje, že by se daň z přidané hodnoty na potraviny měla snížit také u nás. Přichází to s velkým zpožděním a navíc to ještě není úplně jisté, ale přetrvávající cenové tlaky směřují k jedinému. Něco je zkrátka potřeba udělat, a to i s ohledem na nízkopříjmové vrstvy, které si třeba ani nemohou dovolit jezdit nakupovat k sousedům.
Ukazuje se, že pokud na sjednoceném trhu někdo udělá podobné cenové opatření, nakonec k němu donutí i ostatní. Velmi pravděpodobné tedy je, že se brzy dočkáme snížení DPH přinejmenším na základní potraviny. Mezi ty patří ovoce, zelenina, mléčné výrobky, maso, pečivo atd.
Foto: Shutterstock
Chtě nechtě jsem přečetla článek. Co chce vláda docílit, všechno co udělají tzv pro lidi to dělají pro sebe.Draho, bída,hlad a hladomor – to je směr kterým nás vedou?!II když to matlali v minulosti všelijak, to ještě šlo. S Babišem a Fialou je to katastrofa jedna za druhou s výmluvami jako koronavir či válka vedle. Pak nemůžeme divit, že lidi bouří. Za nákupy se jezdilo už za KSČ a jak dopadli!!!!
Než bych si koupil něco od pšonka, tak radši pojdu hlady. Němec to je jiná krása.
Evidentně jste tam nikdy nebyl nakupovat, to byste tohle nenapsal.
Mně zas vadí někteří Němci a jejich nadřazené chování – já tam nakupovat nemusím – vím, kde dostat kvalitu u nás.
Do Rakouska jsme jezdili nakupovat s rodinou. Po tom, co jsem udělal autoškolu tam jezdím sám. Jakost potravin je mnohem lepší. K nám se dováží všechny paskvily, do Rakouska ne. Za poslední dobu se to sice trošku v Česku zlepšilo, ale prací prášek z Rakouska za nižší cenu pořád vypere bílé prádlo do bíla a nezanechá jedinou skvrnu na prádle. Jídlo, které si tam nakoupím vydrží v ledničce podstatně déle, než to, co koupím tady.
Takže dokud stát něco neudělá s kvalitou zboží, co se k nám dováží, tak tam stále budu jezdit i přes snížené ceny.