Když v květnu roku 1997 onemocněl první člověk – tříletý chlapec – na nemoc připomínající chřipku, věci měly rychlý spád. Brzy se přišlo na to, že jde o chřipku ptačí a chlapec bohužel zemřel. Stejně jako 60 % všech, co se touto velmi vážnou nemocí nakazilo.
Zabijácká ptačí chřipka paradoxně není tak nebezpečná
Virus známý také jako H5N1 zabíjel skutečně drtivě. Pokud jste se jím nakazili, byla větší pravděpodobnost, že to nepřežijete, než že se vyléčíte. Přesto: od roku 2003 tato nemoc usmrtila “pouhých” 455 lidí. Byla to právě vysoká mortalita, tedy smrtnost, jak se dnes česky nově říká, co tomuto viru zabránilo v rozpuku. Je to vlastně logické: u pacientů se rychle objevily vážné příznaky, a tak mohli být zavčasu izolováni. Velká část z nich také zemřela, takže virus nemohla šířit dále.
Porovnejte s novým typem koronaviru, který způsobuje nemoc Covid-19. Ta nemá zdaleka tak závažný průběh a fatální je jen pro malé procento, zejména pak starších nebo jinak nemocných pacientů. Většina nakažených nemoc prodělá jen s mírnými nebo dokonce žádnými příznaky. A navíc: než se nemoc rozvine, člověk už je nakažlivý a rozsévá virus dále.
Právě v tom – nikoliv v nebezpečnosti samotného viru – tkví prekérnost současné situace. Koronavirem se oficiálně nakazilo už 80 000 lidí. Neoficiálně, tedy včetně nezjištěných případů, to bude výrazně více. Nemoc nepřežilo přibližně 3000 lidí. Už to je mnohem více, než kolik si vyžádaly předchozí koronaviry SARS a MERS, u nichž se číslo obětí vešlo pod tisíc.
Masivní epidemie je zřejmě nevyhnutelná
Jak to tak navíc vypadá, koronavirus teprve odstartoval a rozhodně nemíní jen tak zmizet. Právě jeho jedinečné vlastnosti spočívající v dlouhé inkubační době a nízké smrtnosti z něj činí adepta na dlouhé přežívání a noční můru všech epidemiologů. Ti už opatrně přiznávají, že ho pravděpodobně nepůjde zastavit.
“Troufám si tvrdit, že ho pravděpodobně nedokážeme zachytit,” uvedl epidemiolog Marc Lipsitch působící na univerzitě v Harvardu. Podle něj v nadcházejícím roce virem onemocní 40 až 70 % lidí po celém světě. “Je pravděpodobné, že u většiny bude mít nemoc mírný průběh, nebo bude dokonce bezpříznakové.” Podle něj může být nový koronavirus natolik unikátní, že se z něj možná stane nová chřipka. Tedy v tom smyslu, že tu s námi bude neustále, zvykneme si na něj a budeme počítat s tím, že je nebezpečný pro určitou skupinu lidí. V takovém případě se ale musíme připravit také na jeho mutace, které mohou být rok od roku různě nebezpečné.
V té době už ale většina lidí bude mít za sebou zkušenost s prodělanou nemocí, kterou koronavirus způsobuje. Ve výsledku zjistí, že ji překonali a nebudou se jí nadále tolik obávat. Pravděpodobně už pro zájemce také bude k dispozici vakcína.
Foto: Freepik
