Jde o jeden z hlavních důvodů, proč se na koronavirovou epidemii tak špatně připravuje. Smrtnost viru je zcela zásadní v tom, zda zdravotnické systémy budou stíhat “odbavovat” pacienty, nebo zkolabují. Podle toho je také třeba posuzovat možnosti v oblasti imunizace obyvatelstva, nehezky česky známé také jako promořování.
Evropa měla smůlu
Je to vlastně jednoduché: pokud máte koronavirový kmen, který způsobuje vážný průběh u jen velmi malého zlomku nakažených, můžete si dovolit nechat ho mezi obyvatelstvem rozptýlit, respektive alespoň rychleji uvolňovat opatření. Pokud ale v zemi řádí silnější mutace koronaviru, rychle narazíte na úzké hrdlo v podobě nedostatečné vybavenosti, ať už přístrojové nebo personální, nemocniční sítě.
Čtěte také: Měl parametry hrůzy, popsala sestra poslední chvíle 44letého pacienta, který zemřel na Covid-19
Bohužel tomu osud tak chtěl, že v Evropě se nejvíce šíří velmi smrtící kmeny koronaviru. Tedy relativně – stále dominantně převažuje šance na přežití, ale nemoc Covid-19 má častěji těžký průběh a častěji končí smrtí pacienta.
Se zjištěním přišel vědecký tým z univerzity v čínském městě Če-ťiang. Mutacemi koronaviru se zabývá v podstatě od začátku vypuknutí epidemie v Číně a disponuje tak velmi zajímavými informacemi. Tento tým například napočítal už více než 30 různých větví koronaviru.
Ty nejvíce smrtící se objevily právě v Číně, a jak se ukazuje, byly to právě ony, které se dostaly do Evropy. Naopak například Spojené státy americké měly štěstí v tom, že se zde rozšířily hlavně slabší koronavirové kmeny. Také proto sice USA vede v počtu případů, ale smrtnost se zde pohybuje hluboko pod tou evropskou. I zde jsou ale výjimky: smrtící kmeny se rozšířily zejména v New Yorku.
Klíč se skrývá ve virové náloži
Autoři studie uvádějí, že jejich zjištění představují první potvrzení toho, že mutace koronaviru může ovlivnit závažnost onemocnění.
Nejde ani tak o to, že by se v síle lišil samotný virus, jako spíše o to, jak rychle je schopný se replikovat a jakou virovou nálož v těle pacienta způsobit. Právě ta se jeví jako extrémně důležitá. Pacienti s nízkou virovou náloží nemusí pocítit žádné příznaky, zatímco vysoká nálož může vést až ke smrti, aniž by dotyčnému bylo možné nějak pomoct. Tím se stále častěji vysvětlují poměrně častá úmrtí jinak zdravých zdravotníků. Mohli se totiž s virem potkat vícekrát a nálož byla příliš vysoká.
Čtěte také: Lékaři odhalili nemoci, které nejvíce zhoršují stav pacientů s Covid-19
Podle čínské studie jsou nejagresivnější kmeny koronaviru schopny vytvořit až 270krát vyšší celkovou virovou nálož než nejméně potentní kmen.
Ze studie vyplývá také několik doporučení. Vědci konstatují, že s každým, kdo je testován na koronavirus, je v současné době zacházeno stejně. Do budoucna však bude nutné rozlišovat právě na základě typu koronaviru.
Zároveň je nutné, aby vývoj léků a vakcín, jež běží na plné obrátky, zohlednil právě dopad narustajícího počtu mutací.
Vše o koronaviru
- Nejhorší je teprve před námi, varoval šéf WHO. Koronavirus přirovnal ke španělské chřipce
- Světem se šíří tři typy koronaviru. Vědci prozradili, kde se který vyskytuje nejčastěji
- Koronavirus nepostupuje dost rychle. Potřebujeme promořit 60 % populace, říká epidemiolog Prymula
- Na nemoc Covid-19 zabírá, ale škodí srdci. Od nadějného léku se upouští
- Koronavirus obsahuje části HIV, zjistil držitel Nobelovy ceny. Je přesvědčen, že vznikl v laboratoři
- Lékaři upozorňují na nový příznak nemoci Covid-19. Od těch známých se výrazně liší
- Pandemie je teprve na začátku, tvrdí profesor. Může mít až deset drtivých vln
- Jak se tělo pere s koronavirem. Průběh nemoci Covid-19 krok za krokem
Foto: Freepik
