Situace v Itálii je kritická. Každým dnem přibývají tisíce nakažených novým typem koronaviru a stovky lidí na něj také umírají. Je naprosto jasné, že přirovnání nemoci Covid-19 ke chřipce bylo krutě nepřesné. Ale přesto: v jiných zemích se nemoc sice poměrně rychle šíří, ale zdaleka nepřibývá tolik mrtvých. V Itálii je zkrátka něco špatně. A bohužel může být ještě hůře.
Špatně fungující stát
Koronavirová nákaza velmi výrazně nasvítila italský problém číslo jedna, kterým je špatně fungující správa veřejných věcí. Pomiňme problematický systém subsidiarity, kdy se o řadě důležitých věcí rozhoduje na místní či regionální úrovni, což je v případě rychle se šířící epidemie vždy problém.
Italský stát sužuje obří zadlužení, které nasekaly vlády v minulých desetiletích. A jak se říká, “ovoce” této politiky dnes nese současná Itálie. Finanční krizí vystrašená Evropská unie se v posledních letech snaží rozpočtovou politiku země držet v pevných mantinelech. Na jednu stranu je to pochopitelné: na rozdíl od zbytku Evropy se v Itálii nedaří nastartovat ekonomický růst a jakýkoliv další půjčený peníz tak jde rovnou do čistého zadlužení. Na stranu druhou to Evropa činí typicky německým způsobem: je jedno, kde se škrtá, hlavně když to ve výsledku vyjde.
V reálném světě, natožpak v Itálii, takový přístup ale těžko může fungovat. Složitě poslepovaná vláda s nepartajním premiérem Contem jen velmi těžko může sáhnout na výdobytky zaměstnanců ve státním i soukromém sektoru. Těm naopak v rámci vyhrocených předvolebních kampaní vždy nabídne ještě něco navíc. Logicky pak peníze schází tam, kde se nikdo neozývá, tedy v infrastruktuře. A je jedno, jestli je to infrastruktura dopravní nebo zdravotní.
Koronavirus vytvoří dluhový součet
Italský stát nefunguje správně. Ukazuje se nám to na nějakém případu prakticky každý rok. Ať už to je skandálně zřícený most v Janově nebo zemětřesení v nějaké vesnici, kde se s ním sice počítalo, ale někdo si ulil do kapsy už tak pracně vydolované peníze na stavbu takových budov, které by ho alespoň částečně přestály.
A teď to vidíme na koronaviru. Itálie situaci ukázkově podcenila, a to i ve chvíli, kdy už začala být nejpostiženější zemí Evropy. Zdejší mantra “hlavně zůstat v klidu” zadělala na pozdější obrovský problém. Občané nedbali na doporučení, snad ve vidině statistik z jiných států, které ukazovaly, že na tuto nemoc se zase tak moc neumírá. Jenže přitom zapomněli na svůj chronicky podfinancovaný zdravotní sektor, který jim teď všechny dluhy minulosti náležitě spočítá.
Paradoxů na tom všem můžeme najít celou řadu. Například to, že se koronavirus nejvíce rozšířil v Lombardii. Tedy nejbohatším regionu země s centrem v podobě významného Milána. Nezaujatý pozorovatel zvenčí by mohl spoléhat na to, že zdejší – jistě moderní – zdravotnictví bude pracovat na jedničku a většinu případů z nemoci vyseká. Bohužel by se spletl. V Lombardii i dalších bohatých severních regionech s koronavirem zápasí velmi obtížně a zdejší smrtnost ve výši 5 % je bezprecedentní. Procento fatálních případů přitom stále narůstá, což značí jediné: italský zdravotní systém kolabuje.
Na jihu Itálie může dojít ke katastrofě
Situace ve zbytku Itálie zatím není tak dramatická, ale postupně se zhoršuje a dá se očekávat, že i v dalších regionech problém naroste. Také proto země přistoupila k zoufalému aktu a uvalila karanténu na celé své území. Dobře totiž ví, že jižní regiony jsou na tom z hlediska zdravotní péče ještě hůře než ty severní. Právě zde můžeme být svědky opravdové katastrofy, která si vyžádá zapojení evropské pomoci.
Jen tak pro srovnání. Z hlediska počtu případů byla dlouhou dobu podobně postiženou zemí Jižní Korea. Zde se ale masivní nárůst nových nákaz podařilo výrazně přibrzdit kolem čísla 7000. Úmrtnost z tohoto počtu přitom nyní činí 0,72 %. Zdejší zdravotní systém to zkrátka zvládl. Přes sedm tisíc případů hlásí také Írán, kde se nákazu ještě nepodařilo dostat pod kontrolu. Smrtnost je tu už výrazně vyšší, a sice 3,31 %. V Německu se epidemie stále rozvíjí, ale z více než tisícovky případů jsou nahlášena pouhá dvě úmrtí.
A teď ta Itálie. Potvrzených nakažených je ke včerejšímu dni 9172, z nichž 463 zemřelo. Smrtnost dosahuje 5,05 %. A to v průměru. Jak známo, velká část problematických případů připadá na seniory v pokročilém věku. V těchto skupinách dosahuje smrtnost v Itálii neuvěřitelných 20 %.
Foto: Pixabay
