Užíváte si zeleninu v syrovém stavu, grilujete v letním období, pochutnáváte si na zeleninových salátech? Vyzkoušejte další možnost využití. Místo zavařování nechte zeleninu kvasit. Kvašená zelenina je velmi zdravá.
Kvašená zelenina neboli pickles
Pokud místo zavařování necháte zeleninu kvasit, získá tak mnoho hodnotných bioaktivních látek, tj. bakterie kyseliny mléčné, vitamíny, enzymy, dále rovněž fluor, hořčík a draslík. Byť samotné pojmenování, tj. kvašená zelenina, nezní zrovna nikterak vábně, ale o to více budete ve výsledku překvapeni a obohatíte si tím jídelníček a uděláte mnoho pro své zdraví.
Význačné a léčivé účinky kvašené zeleniny
Kvašená zelenina má řadu pozitivních účinků, mezi které náleží podpora krvetvorby a hormonů, dokáže účinně bojovat proti únavě, podporuje imunitní systém v rámci odolnosti proti virům, bakteriím, posiluje organismus proti infekcím, zvyšuje odolnost vůči stresu, snižuje vysoký krevní tlak, aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek z těla. Tímto napomáhá ke správné látkové výměně a má i odvodňovací účinek. Kvašená zelenina dodává tělu probiotické bakterie, které tak obnovují přirozenou mikroflóru.
Jaká zelenina je vhodná?
Vzhledem k tomu, že během kvašení zelenina mírně měkne, je tak vhodnější použít tvrdší druhy a ještě lepší takovou, která obsahuje dostatek cukru, díky němu se totiž tvoří kyselina mléčná. Mezi ideální zeleninu náleží mrkev, zelí, celer, červená řepa, brokolice, květák, cibule, ředkvičky, kedlubna či okurky. Výhodou je, že si každý týden můžete zakvasit jiný druh zeleniny.
Co je třeba na pickles neboli kvašení?
Kromě zeleniny je třeba lžička drceného či mletého kmínu, trocha mořské soli a vhodná nádoba, nejlépe skleněná či keramická. Pro obměnu lze i přidat křen, kopr, česnek či jiné bylinky. Výroba pickles je svým způsobem i zábavou. Tato krátkodobě kvašená zelenina je vyrobena mléčným kvašením, což je metoda známá již ve starověku. Předkové si takto připravovali zeleninu na zimu.
Zelenina musí být ponořená, pokud je málo tekutiny, stačí doplnit vodou z kohoutku. Pak se musí zelenina zatížit nádobou naplněnou vodou, může to být mísa, talíř či sklenice. Nutné je, aby zelenina při kvašení byla bez přístupu vzduchu, ideální je přikrýt ještě potravinářskou fólií či mikroténovým sáčkem.
Zelenina se kvasí při pokojové teplotě po dobu dvou až šest dní. Zde platí pravidlo, že čím teplejší místnost a méně přidané soli, tím je doba kvašení kratší. Po skončení kvasného procesu zeleninu dejte do menších uzavíratelných skleniček a skladujte v lednici, kde vydrží až půl roku.
