Nejnovější výzkum uvádí, že nemoc covid-19 povede k zásadnímu nárůstu onemocnění kardiovaskulárního systému na celém světě. Autoři studie z Baylor College of Medicine v americkém Houstonu předpokládají, že následky pandemie budeme ve velkém sklízet ještě mnoho dalších let a ve výsledku způsobí více úmrtí, než kolik si virus vybírá v současnosti.
Až u poloviny hospitalizovaných pacientů je poškozeno srdce
Kardiovaskulárním chorobám podlehlo v roce 2019 téměř 18,6 milionů lidí, což představuje více než 17% nárůst oproti průměru předchozího desetiletí. Bez ohledu na pandemii by toto číslo dále rostlo, ale podle vědců teď uvidíme skokový nárůst. Jejich studie totiž předpokládá, že globální zátěž v podobě kardiovaskulárních chorob bude v příštích letech extrémní. A půjde o přímý důsledek pandemie covidu-19.
Už několik studií definitivně potvrdilo, že koronavirus nenapadá pouze plíce, ale také ledviny, střeva, mozek, pokožku a u značného procenta pacientů bohužel i srdce. Některé výzkumy dokonce tvrdí, že až polovina hospitalizovaných pacientů s covidem vykazuje při vyšetření srdce různé abnormality jeho činnosti.
Zatím není zcela jasné, jak virus dokáže ovlivnit samotný orgán. Infekce však zřejmě způsobí silný zánět a právě ten by mohl srdce poškodit. Další příčinou může být tvorba krevních sraženin, které se ukazují jako jedna z největších zrádností koronaviru. Mohou totiž život ukončit okamžitě a objevují se u i lidí, kteří mají lehčí průběh onemocnění.
Samotná infekce přitom představuje jen část problému. Tou druhou je zanedbání péče. Lidé i v důsledku obav z epidemie docházejí k lékaři později a odkládají prevenci.
Na výsledku se podepíše i nezdravý životní styl
“Covid-19 si vybral obrovskou daň v podobě lidských životů na celém světě a pravděpodobně je jednou ze tří až pěti nejčastějších příčin úmrtí v roce 2020. Pandemie ale bude mít vliv také na četnost a úmrtí na kardiovaskulárních choroby v dalších letech,” uvedla spoluautor výzkumu, kardiolog Salim Virani.
Poukázal také na to, že nárůst kardiovaskulárních chorob ovlivní také různá omezující opatření, která souvisí se změnou životního stylu. Mnoho lidí také v průběhu lockdownu sáhne ve větší míře po alkoholu. Zároveň méně cvičí a jsou vystaveni většímu stresu.
“Mimořádné okolnosti související s pandemií změnily způsob našeho života, a to včetně nezdravého životního stylu, o kterém víme, že zvyšuje riziko srdečních a mozkových příhod,” uvedl kardiolog Virani.
Foto: Shutterstock
