Lidé v 19. století nebyli zdaleka tak rozmlsaní jako my dnes. Zvláště ti chudší. Maso se na stole objevilo jednou týdně, v neděli. Strava byla velmi jednoduchá, založená na obilovinách a luštěninách. Jedlo se třikrát denně, nejvýživnější měla být snídaně a večeře. Oběd býval studený, hlavně v letních měsících, kdy se pracovalo na poli.
Staročeská jídla z obilovin
- Chléb. Ten se připravoval z žitné mouky, kvásku, soli, kmínu, případně fenyklu.
- Kontrabáš. Pohanková kaše zapečená s bramborami a uzeným.
- Bramborová kaše nastavená krupkami, posypaná cibulkou.
- Jáhelník. Zapečené jáhly buď nasladko se švestkami nebo naslano se zelím.
- Pražmo. Namočené a upražené obilí, nejčastěji ječmen.
Jídla z luštěnin
Luštěniny se často kombinovaly s obilovinami. A aby se jimi lidé nepřejedli, vařili je jak naslano, tak nasladko. Nejčastěji si naši předci pochutnávali na hrachu.
- Pučálka. Naklíčený opražený hrách.
- Kočičí tanec. Čočka a kroupy.
- Šoulet. Hrách a kroupy.
- Manželství. Kroupy s fazolemi.
- Šumajstr. Luštěniny a kroupy.
- Pohanský hrách. Hrachová kaše nasladko, ochucená medem a tlučenými mandlemi.
Jídla z brambor
Brambory byly pro český lid v době hladomorů záchrana. Připravovaly se na všemožné způsoby.
- Kucmoch. Bramborová kaše hladká nebo nastavená kroupami či jáhly.
- Lepenice. Brambory s kysaným zelím a cibulkou.
- Strapačky se zelím.
- Uhlířina. Brambory opečené na cibulce se zbytky knedlíků.
- Bramboráky (cmunda, sejkory).
- Šišky a škubánky. Podávané s mákem, medem, povidly nebo tzv. pracharandou (usušené, rozmixované ovoce).
A co zelenina?
Ta se na zahrádkách začala pěstovat od 16. století. Nejčastěji tuřín nebo vodnice (rostlina připomínající ředkvičku). Časté bylo také zelí a řepa. V kuchyni byly hojně zastoupeny bylinky divoké (čekanka, jitrocel, kozí brada, lebeda, šťovík) i doma pěstované (máta, šalvěj, meduňka, kerblík).
Polévky
Polévky se snídaly, večeřely, někdy i obědvaly. Ráno se nejčastěji podávala tzv. vodová polévka. Vroucí osolenou vodou (někdy v ní vařili i brambory a kmín) přelili nakrájený chleba, přidali rozetřený česnek a polévku omastili.
Oblíbená byla také couračka. Místo vody se do polévky použil lák z kyselého zelí, vařit se do něj dal tuřín, řepa, pohanka nebo brambory. A pak se samozřejmě vařily polévky bramborové, obilné a luštěninové.
Takže pokud chcete být zdraví nebo prostě jen potřebujete ušetřit, dejte se na stravu našich předků.
Foto: Shutterstock
Bída jako dnes? Co je to za nesmysl? Vy by jste valila oči jak a co museli jíst naše babičky.
Zamyslete se trochu když volíte název článku. Děkuji.