Přestože je současná situace složitá, všichni doufají, že se po čase život opět vrátí do starých kolejí. Když ne jinak, tak postupným vytvořením kolektivní imunity proti koronaviru. Ostatně, s myšlenkou urychlit promoření populace a tím vytvořit “imunitu stáda” si pohrávala řada zemí. Nizozemsko a Velká Británie od ní upustily, ale ve Švédsku na ní vláda stále setrvává.
Případy opakovaných nákaz přibývají
Začínají se však objevovat hlasy založené na zkušenostech, že to s tou imunitou proti koronaviru nebude úplně jednoduché. Už v únoru, kdy epidemie zuřila na asijském kontinentu, se objevil případ ženy, která prodělala onemocnění Covid-19, jež nový typ koronaviru způsobuje, načež byla testována jako negativní. Jenže po třech týdnech se nakazila znovu. Zprávy o vícečetném nakažení se objevily také v Číně a neoficiálně i v Itálii, kde někteří zdravotníci tvrdí, že nákazu prodělali už dvakrát.
To nejsou dobré zprávy. Pokud by se potvrdily, znamenalo by to, že si tělo proti koronaviru nevytváří dostatečně silnou imunitní odpověď. Pokud by se lidé nakazili například s odstupem roku, dalo by se to pochopit, ale jestliže k opakované nákaze dochází v rozmezí několika týdnů, je to velmi znepokojující. Pravdou také je, že nový typ koronaviru hojně mutuje. Vědci už zaznamenali celkem osm jeho mutací a pravděpodobně jich bude ještě více. Právě mutacemi může obcházet imunitní reakci organismu.
Například hlavní český epidemiolog Roman Prymula na případy opakovaných nákaz reagoval vlastní teorií. Podle něj nešlo ani tak o to, že by se někdo nakazil dvakrát či vícekrát, ale o shodu náhod, případně špatné odebrání vzorků. Nový typ koronaviru dokáže být také velmi zrádný a podle Prymuly i dalších odborníků se může jakoby schovat, ale tělo ho přitom stále vylučuje.
“V průběhu virové infekce si pacientovo tělo vytvoří protilátky, které velmi specificky působí na daný virus. Poté, co se pacient zotaví, tyto protilátky hned nemizí, ale zůstávají v těle,” vysvětluje Robin May, profesor na Institutu mikrobiologie při Birminghamské univerzitě základy virologie.
Popírá zákony virologie, ale ne tak docela
Dosavadní výzkum nemoci Covid-19 ukazuje, že by se tato hypotéza měla potvrdit i tentokrát. “Data, která máme z Číny, dokládají, že infikovaní pacienti získávají řadu protilátek, které by měly vykonat svou práci a tělo ochránit před opakovanou infekcí,” uvádí francouzský virolog Olivier Terrier.
Pokud by se koronavirus choval jinak, odborníky by v zásadě velmi překvapil. Popřel by totiž dosud známé zákony virologie. Přesto tuto možnost nechce nikdo vylučovat. Tento koronavirus totiž už mnohokrát dokázal, že není radno ho podceňovat a že je až zvláštním způsobem skvěle přizpůsoben pro cirkulaci v lidské populaci.
Například Robin May opatrně připouští, že reinfekce by mohla být možná, pokud by patogen mutoval způsobem, že by ho tělo po prvotní nákaze v jeho nové podobě nedokázalo rozpoznat. “To samé se děje s chřipkou. Lidé nikdy neonemocní dvakrát stejným kmenem, ale chytnou ji další rok poté, co virus zmutuje,” doplnil. Jistou “výhodou” chřipky ale je, že se nový kmen objevuje jen každý rok a nikoliv častěji. Problémem v případě koronaviru může být, že mutuje mnohem rychleji.
Foto: Freepik
