Lilek neboli baklažán je zelenina červenofialové barvy. Patří mezi lilkovité plodiny pocházející z jižní Evropy. Přirozeně mu proto při pěstování vyhovuje spíše teplo.
Lilek neboli baklažán pocházející z Balkánu. Patří do čeledi lilkovitých rostlin a proto se z botanického hlediska řadí mezi ovoce. V gastronomii je však považován za zeleninu. Má zajímavou chuť a obsahuje spoustu živin. Plod lilku může mít hmotnost až 2 kilogramy. Pro přípravu pokrmů dejte přednost lilkům o průměru 5 až 8 centimetrů, s lesklou, hladkou slupkou, jasně zeleným stonkem a čepičkou. Větší a starší lilky jsou vodnaté, hořké a přezrálé. To poznáte podle velkých hnědých semen.
Lilek a obsah živin
Lilek má pěnovou strukturu v podobě vzduchových bublinek, díky které je schopný na sebe vázat tekutiny. 90 % hmotnosti je voda. Ve 100 gramech najdete 0,4 g tuku a jen 15,3 kalorií. Díky vysokému množství vitamínů a minerálů výborný pro podporu imunity. Má hodně železa, důležitého pro fungování červených krvinek, které okysličují plíce, srdce a ostatní tkáně. Obsahuje i dost draslíku, díky kterému máme pravidelný srdeční tep a správnou hladinu obsahu vody v buňkách.
Obsahuje velké množství karotenu, tedy Provitamínu A, vitamínů skupiny B, hlavně kyselinu listovou a pantotenovou. Z minerálů zejména železa, hořčíku, vápníku, manganu, zinku a u draslíku předčí i zelí, mrkev a cibuli. Ve slupce najdeme rutin, který zpevňuje cévy a má protisklerotický účinek. Obsahuje hodně pektinů, které příznivě působí na krevní tlak i střevní mikroorganismy.
Jak si připravit lilek
Pokud to daný recept nevyžaduje, lilek před tepelnou úpravou neloupejte. Slupka je tenká, poměrně snadno stravitelná a obsahuje nejvíce tělu prospěšných látek. Staří Řekové věřili, že vás nadměrná konzumace lilku připraví o rozum a nazývali ho jablkem bláznů. Bez tepelné úpravy je totiž lilek hořký a obsahuje jedovatý solanin. Při tepelné přípravě však hořkost dužniny mizí a solanin se rozkládá.
Pryč s vodou, nechte ho vypotit
Před samotným vařením ho nechte vypotit. Plátky z obou stran posypte solí, která zabrání hořkosti a nechte ležet třeba na prkýnku. Lilek se během pár minut orosí a přebytečnou tekutinu osušíte papírovou utěrkou. Poruší se i pěnová struktura a lilek pak nebude nasávat tuk. Lilek se dá jíst i syrový, musíte jej ale předtím opět nechat vypotit, osušit a marinovat s vhodným kořením.
Foto: Shutterstock, zdroj: Healthline